12. září pořádal bakovský klub Bakajda a město Bakov 4. ročník Dema Pohár města Bakova nad Jizerou. Protože to k bakovskému koupališti máme necelých 10 km, tak ho bereme jako domácí závod a i proto jsme se na něj s Luckou velmi těšili. Už množství informací, které se během srpna začali objevovat na webových stránkách závodu, naznačovalo, že bakovštví opět nasadí vysokou laťku, co se týká úrovně závodu. Už měsíc dopředu byl zveřejněn doprovodný program a 3 týdny před startem kompletní program závodu. Teď už jsme jen čekali na zveřejnění soupisky našich soupeřů. Když se v pátek před závodem objevil seznam závodníků registrovaných přes internet, jejichž počet dosáhl úctihodných 288, tak jsem Lucce v kategori 5 - 6 let napočítal 24 soupeřek a v kategorii 7 - 8 let 20 (domluvili jsme se, že si zajede obě kategorie),tak bylo jasné, že to bude pořádný boj. Abych Lucinku pořádně namotivoval, slíbil jsem jí, že pokud v mladší kategorii vyhraje a ve starší zajede do pátého místa, vezmu jí do aquaparku v Čestlicích, kde ten den měl být její kamarád  ze závodů KPŽ Matěj Půlpán, kterého jsme na závody také zvali. Bohužel, jelikož už mu začala hokejová sezóna, musel dát přednost tréninku. Co mě trochu mrzelo, byla neúčast dětských top závodníků, které jsme zvali. Jediný kdo přijel, byl Martin Vakoč, který svou kategorii s přehledem vyhrál.
 Trénink na závod jsem  naplánoval na pondělí a středu, kdy jsme nacvičovali výjezd z areálu a na "hromadu" a především starty. Ten kdo vymyslel, jak zhodnotit přebytečnou zeminu, která v areálu zůstala při jeho úpravách, byl genius. Nevím, jestli to byli bakovští nebo organizátoři Bakovského Maratonu, který se tam jel před 2 týdny a na této hromadě se rozhodlo o vítězi, ale opravdu to byl skvělý nápad. Teď už tam jen navézt další zeminu a můžou tam udělat dráhu na bikros. Myslím si, že zájemců o tento sport by bylo víc než dost. V pátek jsme se přijeli podívat, kudy povedou tratě a aby si ještě Lucka nacvičila, kde a jak bude vhodné přehazovat.
 V sobotu ráno jsme dorazili do Bakova a šli jsme se hned zaregistrovat na náš letos 27 závod. Registrace proběhla i přes velký počet účastníků (370) poměrně rychle. Před budovou s registrací jsme si prohlídli na mapě tratě jednotlivých kategorií (škoda, že tato samozřejmá věc u závodů dospělých na většině dětských závodů chybí) a šli jsme si je ještě projet. V 10 hodin se Lucka staví na start své kategorie. Jako vždy mi sděluje, že asi bude zvracet. Tak ji uklidńuju, že je nejlepší, ať nemá z ničeho strach a jdu k cílovému oblouku, abych měl dobrý výhled na start závodu. Další věc, která se mi na těchto závodech líbí, je start pouze na zvukový signál - píštalky. Takto lze poměrně dobře předcházet ulitým startům. Po chvilce rovnání závodnic na startu se ozve písknutí a je odstartováno. Lucka vystřelí a pod cílovým obloukem už je ve vedení. Před nájezdem na asfaltovou cestu se jí dokonce podaří předjet předezdce Pepu Zimovčáka na vysokém kole a ten má co dělat, aby jí předjel nazpátek. Lucká si vypracovává náskok a do cíle si s přehledem dojíždí pro své letos 14 vítězství. Soupeřce na druhém místě dává 12 sekund. Následuje rozhovor ve kterém Lucka zhodnotí závod a pochlubí se se svými dosavadními úspěchy. Potom sledujeme a fandíme závodům klukům, kteří pro velkou účast už musí jet po jednotlivých ročnících. Kluci dojedou a následuje vyhodnocení předškolních kategorií. Vyhlašuje se 6 nejlepších a Lucce se plní velký sen: dostává spolu s medailí pohár pro vítěze. Ale to už musíme pospíchat na start dalšího závodu. Lucka se staví vedle největší favoritky Báry Novákové, čerstvé vítězky Libereckého MTB Cupu. A je odstartováno. Start naštestí proběhne bez kolizí, i když tam pár závodnic mělo problém s udržením směru jízdy. Lucka se v nájezdu z areálu drží v polovině pole, ale do areálu už vjíždí čtvrtá. Bohužel v nájezdu na hromadu před ní padá Natálka Křemenová, taktéž známá soupeřka z Liberce a Lucka má co dělat, aby jí nepřejela. Lucka musí kolo vytlačit a při tom ji jedna soupeřka předjíždí. Jelikož v tuto chvíli na čelo nabírá velkou ztrátu, cílem je udržet čtvrtou příčku, což se jí s přehledem podaří. V tuto chvíli má splněno, odpoledne jedem do Aquaparku. Potom jdeme fandit dalším kategoriím, mezi závody si Lucka zaskáče v hradu a proběhne další soutěže a doprovodné akce. Po skončení závodů mladších žákovských kategorií si jdem poslechnout rozhovor s Pepou Zimovčákem a pak následuje vyhlášení. Lucka přebere cenu za čtvrté místo a už pospícháme na oběd a na tobogány.
  Jak už jsem napsal výše, bakovští organizátoři skutečně nasadili vysokou laťku. Nulové startovné a dobré reference z minulých ročníků, přilákalo opět víc než 300 dětských závodníků. Výborná organizace, doprovodné soutěže a zajímavé akce pro děti, které zrovna nezávodí, skvěle vymyšlené tratě, které jsou náročné ale zvládnutelné i pro méně trénované závodníky, pořadatelé, kteří rychle běží pomáhat dětem, které spadnou nebo mají nějaký defekt na kole, doprovodný jezdec, který povzbuzuje posledního závodníka, komentáře k závodům, kterých se se ctí popral šéf závodů Daniel Sedláček, rozhovory s vítězi závodů. Zde je zacházeno s dětmi, jako by to byly největší cyklistické hvězdy.
Na závěr musím poděkovat všem, kteří se na tomto skvělém závodě podíleli: sponzorům, kteří se i přes dnešní složitou dobu pokryli náklady této akce, městu Bakov nad Jizerou, kteří tento areál spravují a pořadatelům, kteří tyto závody vymysleli a uspořádali. Ti všichni si za toto představení zaslouží velký a dlouhý aplaus.
Už nyní se těšíme na 5. ročník nejlepšího dětského cyklistického závodu.
M. Blecha 


Dema Pohár města Bakova nad Jizerou