Dobrý den ,

v letošním roce jsem absolvovala 2 závody seriálu Kolo pro život, v Brně a v Odrách. Ráda  bych toho odjela více ale z rodinných důvodů to zatím nebylo možné ... Ovšem  už teď se těším na příští sezónu, plány jsou veliké.

Budete - li mne hledat na výsledkové listině, jsem jedna z mnohasethlavého davu, který stává na startu Vašeho seriálu. Na svůj brněnský výsledek jsem pyšná, protože jsem nejen že závod po prvním kole vzhledem k podmínkám na trati nevzdala, ale dokonce i dokončila, a na Oderské mlýnici jsem měla defekt a píchlou rezervu, takže jsem dojela mezi posledními... sbírám zkušenosti :). Mimo jiné jsem letos odjela ještě pár jiných maratonů do 60 km a asi 3 triatlony.  To ovšem není až tak podstatné, píšu  to jen aby jste si dokázali udělat obrázek o mé výkonnosti. Průměr ...

Proč Vám tedy píšu ? Myslím že průměrné nejsou podmínky ve kterých se připravuji. Jsem totiž matkou 15 měsíční dcery a 6 letého syna, tudíž aktuálně  na mateřské dovolené. Jistě si řeknete, to se někdo má, je mateřské, má hlídání, talže soustu volného času, to se to potom jezdí ...

Vtip je v tom, že jsem celou letošní přípravu absolvovala téměř bez jakéhokoliv hlídání mé x- měsíční dcery. Manžel je vytížen v zaměstnání a babička má 4 vnoučata a zaměstnání, takže hlídání připadá v úvahu pouze občas.

Přesto mám letos najeto přes 2500 km na kole .... vtip je v tom, že jsem 95% celé přípravy absolvovala v duchu hesla Kolo pro život  spolu se svou  2 až 17-ti měsíční dcerou ve vozíku za kolem !!!  Emička jednoduše trénovala  v duchu hesla Kolo pro život se mnou ..  Skutečné "¨kolo pro život" v mém pojetí ... Spoustu lidí mne má "za blázna", ale já prostě všem tvrdím, že mateřská není o tom aby se člověk  zvyklý sportovat trápil  tím že po narození dítěte vše končí. Naopak, pro mne vše začalo a jsem nadšená. Maratony jsem nikdy nejezdila (vlastně ano, dva před otěhotněním v roce 2004, ale bylo to strašné, neměla jsem najeté kilometry), vytrvalostní sporty mi nikdy nic moc neříkali. Pravdou ovšem je, že od 14-ti let stále sportuji a život bez pohybu  je pro mne hrozná nuda.

Teď už se dostávám pomalu k jádru věci. Ráda bych se o tuto  zkušenost nějakým způsobem podělila  s ostatními cyklistkami, případně cyklisty, kteří se dříve nebo později ocitnou v rodičovské roli .... je přece ten baby boom, ne? Kolo není vůbec nutno věšet na hřebík, naopak! Je třeba pořádně namazat řetěz !  Kdy jindy než na mateřské dovolené bude mít normální člověk tolik času na trénink? Chce to jen trochu organizace, technické vybavení  a překonat pohodlí ... 

Možná by moje zkušenosti mohly být podnětem pro článek ve Vašem časopise Kolo pro život. Zima bude dlouhá a pro některé zoufalé matky či otce to může být velká motivace. Pokud by někdo z Vašich redaktorů našel způsob jak uchopit toto téma, ráda své zkušenosti předám...  

Každopádně Vám chci  ještě moc  poděkovat za možnost startovat na Vašich závodech seriálu Kolo pro život. Tím, že prezentujete, že tyto závody  může jet každý jste mně přiměli k tomu že jsem se přihlásila,  vyzkoušela a u kola teď určitě dlouho zůstanu.  ve svých 35 letech jsem zase začala závodit a trénovat .. to by mne nikdy nenapadlo. Miluji atmosféru závodu, napětí před závodem a uspokojení po dojetí je pro mne obrovskou motivací v tréninku. Kolo je  pro mne v současné době smysluplné a zdravé využití volného času,  způsob jak dostat své děti ke sportu, do přírody a vštípit jim, že ani v životě ani ve sportu není nic zadarmo, prostě že bez práce nejsou koláče. . 

Díky kolu jsem nikdy nebyla v lepší fyzické kondici než dnes, v 35 letech, rok po narození mého druhého dítěte.

S cyklistickým

Ahoj

Soňa Bartoňová