Lucinčiny závody
|
|
Když se ráno probudím, hned zapínám počítač a koukám na dešťový radar a
předpověď. No, vypadá to, že snad sněhová kalamita nebude. Jdu se zeptat
Lucky, jestli se jí chce jet na závod, ovšem žádná reakce. Tak jí
říkám:"Tak nepojedem, stejně tam bude spousta bláta a samá louže." Lucka
ožívá:"Tak jedem!" Jdu naložit auto a za hodinu vyrážíme. V Boleslavi
je v tu chvíli polojasno. Jak ale vjíždíme do Prahy začíná pršet a za
Prahou už vyloženě leje. Za Berounem koukám na bílé vrcholy okolních
kopečků a říkám si, jestli jsem si ty řetězy, co jsem měl ještě ráno v
kufru, nevyndal předčasně. 20 km před cílem už je bílo všude a teploměr
ukazuje 1 stupeň. Naštěstí před sjezdem z dálnice se situace zase mění,
sníh se ztrácí a když dojíždíme do Chrástu, teploměr ukazuje skvělé 4
stupně nad nulou a dokonce neprší! Jdem se zaregistrovat, vyfasujem za
poplatek číslo a tašku, a zase se jdem ohřát do auta. Ale po chvíli
Lucka zahlédne svoji kamarádku ze závodů Kolo pro život Adélku a tak
hned musí ven z auta na průzkum. Adélka už má nachystané kolo, aby si
vyzkoušela trať, tudíž ho musím jít Lucce sundat taky, aby se mohla
přidat. Ale to už vidíme další známou soupeřku a kamarádku Terezku.
Takže o největších soupeřkách už víme a můžem jít seznámit s tratí.
Pořadatelé postavili náročný ale zvládnutelný okruh. Lucka si dá asi 4
kolečka a začíná znovu pršet. Jdem se opět schovat a ohřát do auta. Za
chvíli už jde na start nejstarší kategorie a tak Lucce k její nelibosti
navlíknu pláštěnku, já popadnu deštník a foťák a jdem se na ně mrknout.
Déšť je stále vydatný, ale 5 borců a 1 borkyně do toho šlapou, co to dá.
Vítěz mezi klukama je od počátku jasný, o další pořadí se bojuje až do
konce. Potom nastupují na start starší žáci a žákyně v počtu 4 + 2, ale
tentokrát je od počátku jasná jen vítězka, která jede v těsném závěsu
za trojicí kluků, kteří si rozdávají až do cíle. Ve stejném počtu
nastupují i mladší žáci, kde je o umístěních prakticky rozhodnuto po
prvním kole. V nejmladších žácích svádí velký souboj vedoucí dvojce
kluků, následována jasnou vítězkou holčičí kategorie Markétou Vaicovou,
kterou taktéž známe ze závodů KPŽ. A pak přichází na řadu kategorie žáci
a žákyně nábor a v ní nastupuje Lucka, Adélka a Terezka. Tentokrát se
startuje ve vlnách a první jedou kluci. Tentokrát jsem nesledoval, jak
probíhají souboje kluků, poněvadž jsem se musel věnovat Lucce. Lucka
měla kupodivu raketový start (nevím, jestli ho neulila) a prvních 50
metrů bojuje o první pozici s Terezkou. Pak už se ovšem začíná
projevovat lepší prostupnost terénem Lucčina většího kola a Lucka si
začíná budovat náskok. Ke konci prvního kola měla sice menší kolizi, ale
v té době už byla neohroženě na čele. Povzbuzuju ji, ať ještě předjede
nějaké kluky před sebou, jenomže jelikož si je vědoma své pozice, nemá
zájem se s někým honit. Takže si v pohodě dojede pro své první letošní
vítězství. A pak teprve přichází pořádný rachot, protože startuje
nejmladší kategorie do 6 let. Startuje se opět ve vlnách nejdřív kluci.
Děti jedou úplně stejnou trať, jako jeli předchozí kategorie, ale perou
se s ní velmi statečně. Občas dojde k nějaké kolizi, ale do cíle dorazí
všechny. První kluk dojede s velkým náskokem a první holka, přestože v
první části trati měla pád a byla na konci pole, předjela všechny
soupeřky. Potom následuje vyhlášení vítězů a první v pořadí dostávají
mimo medaile a dárků od sponzorů i dětský sekt. Organizace závodu byla
na velmi dobré úrovni, jenom škoda toho chladného a deštivého počasí,
které určitě zapříčinilo tak nízkou účast. Nám se ovšem s Luckou závod
tak líbil, že se ještě určitě několika závodů této série zúčastníme.







