Adrenalínová Olomoucká padesátka
Adrenalin, nebo-li epinefrin je hormon vyměšovaný dření nadledvinek, který tělo připravuje na výkon. Je základem stresové reakce útok nebo útěk. Způsobuje v našem těle rozšíření svalových cév, urychluje srdeční činnost, zlepšuje ventilaci plic a mnoho dalších změn. Působení adrenalinu cítíme hlavně při startu a v technicky náročných přejezdech.
Adrenalin, nebo-li epinefrin je hormon vyměšovaný dření nadledvinek, který tělo připravuje na výkon. Je základem stresové reakce útok nebo útěk. Způsobuje v našem těle rozšíření svalových cév, urychluje srdeční činnost, zlepšuje ventilaci plic a mnoho dalších změn. Působení adrenalinu cítíme hlavně při startu a v technicky náročných přejezdech.
Olomoucká 50 je závod, který má všechny prvky MTB závodu. Po technické stránce je trať spíše lehčí, ale ne nezajímavá. Dva brody a pěkný singliky okořeňují trasu závodu tím pravým bikerským kořením. Je to kultovní závod, což potvrdila hojná účast. Startovalo více než 1.000 závoďáků.
Každého na tento závod přitahuje něco jiného, já jsem přijel za tombolou. Loni se losoval i volňásek do místního Night Clubu, a tak jsem přijel s ambicemi vyhrát v tombole tuto originální cenu. Přizpůsobil jsem všechny své přípravy ve prospěch očekávané výhry. U Specialized jsem si domluvil zapůjčení celopéra Stumpjampera, abych nebyl z kořenů moc vyklepanej. Kluci ve stánku při zapůjčení kola byli velmi ochotní a připravili mi kolo, abych si mohl výhody celopéra řádně vychutnat. Na cestu jsem si vzal povzbuzovače, abych neměl pokles při výkonu a gumu do zásoby, kdybych píchal.
START… Klasicky se začíná do vrchu, aby ti silnější kusy zůstali pozadu. Mě to v zadu nevadí, aspoň mám stále koho předjíždět. Na vrcholu prvního kopce jsem měl závodění plný brejle. Po předchozím náročném týdnu v práci jsem fakt nevyspalej a vyšťavenej jako pomeranč co prošel odšťavňovačem. Vážně uvažuji že odstoupím a vrátím se do cíle nejkratší cestou, kde si pochutnám na vyuzený rybě. Ale ještě než k tomu dojde, zkouším podpůrný prostředek, kopnu do sebe šlehu. Během pěti minut se cítím opět při síle a tak tedy si musím nechat zajít chuť na rybu.
Ještě před prvním brodem mám pocit, že mi to fakt jede a tak si na tankodromu dávám kolečko navíc, abych mohl podruhé předjet své soupeře. Prostě jsem tradičně přehlídl odbočku a hnal se stále dál po polní dálnici. Naštěstí tato magistrála tvořila uzavřený okruh a já se opět napojil do zadních řad pelotonu. Přichází první zajímavější sjezdík a brod. Musím zde zmínit zapůjčeného spešla. Přátelé, je to pěkná srabárna jet na takovém kole. Prostě s kořeny a kameny si nemusíte lámat hlavu. Kolo vše udělá za vás. Pokud by na trase dávali kávu, určitě bych si šálek dal a v klidu ho vypil při sjezdu přes kořeny. Tak luxusně na mě působili vlastnosti stumpjumpera. Na asfaltě jsem tedy měl pocit, že mírným pohupem zadní stavby trochu ztrácím na rychlosti, ale ten zážitek jizdy v terénu za to opravdu stojí. Doporučuji každému aby vyzkoušel kolo od spešlu, je to zážitek z jízdy v terénu. Navíc opravdu účinné brzdy vám dodají potřebné množství sebedůvěry a terénní sjezdy si opravdu užijete. Děkuji tímto firmě Specialized za možnost vyzkoušet si luxusní stroj a klukům ze stánku za ochotu při seřízování kola.
Sjezd do prvního brodu vypadal, díky kamenu tvořícímu schod, dost náročně, ale dal se sjet jak nic a dno potoka bylo zbavené všech velkých kamenů a tak jediný problem byl vyškrábat se na břeh. Hned za břehem nás čekala první občerstvovačka a pak následoval pořádný výstup. Místy jsem trochu podváděl, netlačil jsem celý kopec, občas, když nebyl nikdo v dohledu jsem si výstup zkrátil jízdou. Zde zase musím vychválit kolo, zadní stavba kopíruje terén a do prudkých stoupáků se jede fakt líp než s pevňákem. Po dlouhém stoupání se za asfaltkou dostáváme do nejhezčí části závodu. Jsou zde skvělý singltreky okořeněné kořeny. Tady si to opravdu užívám. V jednom okamžiku zastavuji, abych trochu zklidnil svůj adrenalin, díky kterému zapomínám na opatrnost. Žebro naražené a řádně vykolejené z předchozího závodu si přeci nemusím opět narazit. Doktor mi nařídil klid a tak se tedy uklidňuji.
Pak nás čeká už jen stoupání po silnici k druhému brodu a vytoužený cíl. Spešlika vracím z těžkým srdcem a těším se na tombolu.
Je mi jedno, že nic nevyhrávám, protože si stále v mysli užívám tu skvělou jízdu…
Příští týden nás čeká výzva jménem Drásal, což je další kultovka. Očekávám opět masivní účast a tak soupeřů mých kvalit budu mít dost, abych si dobře zazávodil.
Rád bych zde pochválil organizaci jak jednotlivých závodů, tak i celého seriálu. Občas na diskuzi čtu kritiku, co vše by měli pořadatelé za naše peníze pro nás dělat. Chápu, že dnešní doba nás pěkně rozmazlila, a že za své peníze chceme vidět, jak se kolem nás vše točí. Chápu to… Ale každého věčného nespokojence bych přihlásil na závod v Polsku, pak by si teprve uvědomil, co pro nás v Čechách organizátoři všechno dělají….




