Přesně v den 42. výročí okupace Československa armádami vojsk Varšavské smlouvy vypukne v Rusy tolik oblíbených Karlových Varech nemilosrdná odveta. To sliboval pořadatel Karlovarského AM bikemaratonu Škoda Auto. A nelhal. Tentokrát kolonádu ve Varech okupovala armáda teamu Louny pod vedením generála Jaromíra Jaryho Friedeho.

Také tato kompletní „Lounská invaze“ musela včas prokličkovat mezi zahraničními turisty baštícími oplatky na místo startu, aby měli všichni členové modro-červeno-bílých dresů dobrou pozici na startu při dvanáctém díle Kola pro život.

Nad správným vstupem do boxů jako vždy hlídkovala kádrová rezerva Kobry 11 - Tomáš Trhač Kroupa - se zápisníčkem v kapse. Do něj si kreslil čísla provinilců. Někteří bajkeři žili bohužel v mylném přesvědčení, že ostražitost tohoto pána bude oslabena tím, že on sám jede závod. Chyba lávky, milý úsměv je jen maska!

Šéfík trhací firmy i přes černé brýle jasně viděl hříšníky, kteří přijeli na poslední chvíli a bez ostychu přelézali plůtky. Vůbec se nestyděli, že předbíhají své soupeře a kamarády, kteří zde stojí už půl hodiny na přímém slunci a kvůli místu se ani nerozjeli. Následné postihy neoblomného pána koridorů byly na místě a jsou dostatečným varováním pro ostatní předbíhače a přelejzače.

Každý by si měl naplánovat příjezd na start tak, aby se stihl řádně zařadit do příslušného koridoru. To snad není tak těžké a navíc to zvládají i takové legendy jako například Radim Rádes Kořínek. Tomu se stýskalo po závodění, a tak popadl horáka a hajdy na kolonádu.
 

Na trati pak všem dokázal, že jezdit na kole nezapomněl. Nejen v technických pasážích na něm bylo znát, že titul mistra republiky ve sjezdu mu v letech minulých patřil oprávněně. Také výjezdy mu nedělaly žádný problém.

V cíli pak Rádes neměl nouzi o zájem krásných dívek. Inu bikerské hvězdy jen tak nevyhasnou a ženy to ví.

Ale ještě zpět k závodu. Po startu se celý peloton začal sunout lázeňskou kolonádou za zaváděcími vozidly značky Škoda. Přestože se zde nemělo závodit, našli se mezi bajkery tací, kteří si mysleli, že závod se vyhrává už tady. Zbytečně pak svou riskantní jízdou ohrožovali sebe i ostatní závodníky.

Ostře závodit se začalo až když produkty z Mladé Boleslavi odbočily. V technických pasážích v místních lesích pak byly k vidění technické finesy bajkerů. Například člen teamu Volvo Hasse David Kníže by hnedle mohl jezdit plochou dráhu, neb jeho průjezd smykem zatáčkou by mu záviděl i Lukáš Dryml.
 

Ostatním se ve snaze napodobit plochodrážní styl mistra levých zatáček podařilo hodit tygra. Byl tam však i případ, že na místo tygra se objevila anakonda. A macatá. Ta vylezla jednomu nešťastníkovi z pneumatiky. Ještě že škrtiči nejsou jedovatí, jinak by byl Pavel Korbel už na marách.

Na trati se pohybovalo i nezvyklé množství aparátů neboli fotografů. Někteří běhali v rámci kondice po svých a nečekaně předskakovali před trpící bajkery, jen aby zvěčnili jejich výrazy v tváři při prudkém výjezdu.

Jiní fotootravové zase jezdili mezi bajkery na skútru. Některým ekologicky smýšlejícím závodníkům se to však vyloženě nelíbilo a častovali pilota prskoletu větou – „ Jeď s tím do háje.“ A motorizovaný fotograf jim jejich toužebné přání splnil. Vesnička Háje byla kousek od trasy maratonu.

Karlovarští pořadatelé jsou příznivci české génia Járy Cimrmana, a tak dle jeho hesla „do hospody pouze s čistýma nohama“, zařadili kousek před cílem osvěžující brod.

Ti, kterým nestačila očista v brodu, si před vjezdem do cílového prostoru pro jistotku, ještě smočili dolní končetiny v příkopu vedle vozovky.

Nebylo divu. Ono totiž v „Hospodě Kola pro život“ šéfuje šikovný ale značně nebezpečný vlajkonoš Robert. A s ním se dostat do křížku není žádná legrace.

A když se dotrmácel do cíle i pěší pan Aparát „s jazykem na vestě“, byl nejvyšší čas vše sbalit, aby na dalším závodě Kolo pro život v Jeseníku nic nechybělo.

Více foteček na www.scottmtb.cz