Lázeňská juniorka podruhé aneb extra dlouhá reportáž
Martin Půlpán se trochu více rozepsal o závodech Junior Trophy v Jeseníku....
Čtrnáct dní poté, co se odehrála Junior Trophy v Karlových Varech, si celá dětská juniorka dala dostaveníčko v dalším lázeňském městečku, v Jeseníku. Bohužel počasíčko už nebylo tak příjemné jako ve městě s horkým vřídlem. Jakoby zakladatel Lázní Jeseník, pan Vincenz Priessnitz chtěl všem účastníkům pořádně připomenout, že na léčbu všech neduhů je nejlepší práce, čerstvý vzduch a čistá horská voda. Na závodníky se milý pan V. P. koukal z nebes a neustále dávkoval příděly zmíněné léčebné vody. Naštěstí jsou všichni malí bajkeři z Junior Trophy vodotěsný. Dokonce i ti nejmenší na odrážedlech.
Naděje bajkerského sportu se vybavily před kapkami deště pláštěnkami. Před startem bylo na některých vidět, že mají obavy z louže na trati a z případného aquaplaningu (ztráta přilnavosti pneumatiky k podkladu vlivem vrstvy vody, která se dostala mezi povrch pneumatiky a podkladu). Ten se však nekonal, neb všichni borci ležící vodu zkušeně objeli.
Do cíle se klasicky jako první přiřítilo odráželo pilotované Bárou Spáčilou. Tu na tento závod vybavili pořadatelé i brzdovým balónem značky ŠKODA, který měl za úkol omezit Bářinu rychlost, aby stihla bezpečně v cíli zastavit. To se osvědčilo, a tak Bára namísto kroužení v okrese Jeseník mohla v pohodě vystoupit na stupně vítězů.
O něco starší závoďáky - kluky a holky do pěti let - čekala už regulérní trať v terénu. Šestnáct pilotů, tolik se jich odvážilo postavit na startovní čáru. K vidění bylo například využití epesních pruhovaných kompresních podkolenek v podání závodníka Ondry Novotného. Jediné štěstí, že závody Junior Trophy nejsou pořádány pod hlavičkou UCI (mezinárodní cyklistická federace), protože ta považuje „kompresky“ za nepovelný doping.
Na start se postavil i mistr grimas Martin Němeček. Zatímco některé děti natahují či přímo roní slzy, tenhle borec sázel jednu veselou grimasu za druhou. Byly tak dokonalé, že by z fleku mohl soutěžit v Talentmánii.
Spiklenecky dokonce i zamrkal jedním okem na majitele kompresních podkolenek, který stál na startu před ním. Adresátovi dokonalého mrku bylo v tu ránu jasné, že Martin má pro strach uděláno a na trati bude bojovat jako o život.
Až když se ozvalo: „Budeme startovat!“ nasadil závodník číslo 380 kamennou tvář, jakou používají ti nejlepší hráči pokeru. Jego pohled jasně říkal: „Už žádné srandičky a legrácky. Humor jde stranou, soustředím se!“
Je odstartováno! Celé startovní pole vystřelilo vpřed. Do vedení jdou kompresní podkolenky následované mistrem grimas. Za nimi pak kliky svých strojů roztáčejí všichni ostatní.
Po dvou zatáčkách je ale všechno jinak. Na čele není ani majitel pruhovaného dopingu ani mistr obličejových svalů, ale človíček v dresu s Pat a Matem. Tyto dresy jsou poznávacím znamením stáje Jurkulák Racing, a ten, kdo je v něm nastřelený, není nikdo jiný nežli pilot Marek Jurkulák.
Marek tak dokonale využil najetou stopu, kterou před závody piloval pod dohledem svého vodiče a staršího bratra. Ten názorně ukázal, kudy že to má v závodě napálit, aby byl první.
Marek si školení vzal k srdci a svědomitě plnil taktické pokyny jak od svého bratra, tak příkazy z centrály Jurkulák Racing, která vše pozorně sledovala v cílovém prostoru. Díky tomu si Marek přijel pro své letošní třetí zlato.
V dámském oddělení byla jasnou vítězkou Anička Sellnerová, které ke dnešnímu dni chybí už jen jednou vítězství, aby celkově zvítězila ve své kategorii. Zlatá medaile z Jeseníku byla její pátou.
Další rundou byly souboje kategorie do sedmi let. Na start napochodovala další naděje Jurkulák Racing Teamu, tentokráte starší Jakub. Pekelně se začal soustředit ve snaze napodobit úspěch mladšího bratra.
Jenomže ani to nejpekelnější soustředění mu nebylo nic platné. Po jeho pravé ruce totiž stál panáček ve žlutočerném dresu – postrach této věkové kategorie. S číslem 382 to nebyl nikdo jiný nežli Matěj Půlpán.
Po startu se číslo 382 ujímá vedení a odjíždí svým pronásledovatelům. Jeho náskok se zvyšuje s každým kolem závodu a v posledním dokonce začíná předjíždět soupeře o kolo zpět.
Cílem projíždí s rukama nad hlavou a sklízí potlesk okolních diváků. Po krátkém vydýchání pak nezapomene sportovně pogratulovat i svému největšímu stíhači z Jurkulák Racing Jakubovi.
Na stupních vítězů pak Matějovi a Jakubovi ještě asistoval další Matěj z rodu Šupíků, který si přišel vyzvednout bronzovou medaili za třetí místo.
Mezi děvčaty se za papírově největší favoritku považovala Adélka Špičková, která se po nemoci snaží dohnat bodovou ztrátu na čelo celkového hodnocení. I ona poctivě najížděla trať před závodem.
I když měla Adélka úžasný start a vypálila do závodu jako první, nestačilo to. V průběhu bojů jí předjela Nikola Křenková, která jako jediná v této kategorii již používá bajka s 26palcovými koly. Po zásluze tak získává zlato.
Následoval další závod, tentokráte jezdců do devíti let. „ Jestli vyhraju? Snad jo, ale nesmí dorazit moje černá můra.“ Nechal se slyšet vedoucí jezdec celkové pořadí Jakub Bacílek.
A co čert nechtěl, černá můra Černému koníkovi nakonec přece jenom dorazila. Na vysvětlenou, oním strašákem je pro Kubu jeho největší soupeř Pepa Hladíkovic. Ten se i přes né moc velké nadšení Kuby v Jeseníku na start postavil.
Po startu začal souboj na ostří nože. Především na čele závodů. Tam po sobě šli právě potomek Hladíků a koník ze stáje Černých koňů. Kolo na kolo, loket na loket a diváci tajili dech, jakpak to asi dopadne?
V předposledním kole však Kuba najel do drážky a musel seskočit z kola. Toho dokonale využívá Pepa a přišlápne. V tu ránu odskakuje svému soupeřovi a vytváří si rozhodující náskok. Ten je tak velký, že si následník trůnu Hladíků dovolí i ohlížet, kolik že to Kuba za ním ztrácí.
V cíli na vítězného Pepu čekala jeden z jeho výrobců, neboli tatínek Pepa. Ten už začal leštit objektiv svého aparátku, aby si synka mohl zvěčnit na stupních vítězů.
Černou můru alias Pepu Hladíka a Černého koníka alias Kubu Bacílka doprovodil na bednu třetí pilot Patrik Němec. Pro něho to bylo letos nejlepší umístění a byl z toho tak překvapený, že i diplom ukazoval tleskajícím divákům vzhůru nohama.
Mezi dívkami v tomto věkovém oddělení nenašla přemožitelku Adélka Nábělková, které to velice slušelo v dresu KTM už na startu.
A když už měla Adélka dres s logem výrobce známých motorek, tak to spustila na plný plyn. V průběhu závodu tak proháněla nejednoho soupeře z rodu mužského.
Při defilé vítězů dámské kategorie po její pravici stanula na stupních Karla Mičkerová a po levici Lucie Tellingerová.
Další dech beroucí souboj slibovala kategorie do jedenácti let. Na startu totiž byl Tomáš Bárta, vedoucí jezdec celkového bodování.
Vyšlápnout si na něho však chystal Daniel Bábor. Ten se svého přecevzetí držel již od startovního povelu a visel jako klíště za vedoucím Tomášem.
Jenomže pak Daniel najíždí do zadního kola svého soka a musí chtě nechtě vystoupit. Tomáš rázem přeřazuje na vyšší rychlostní stupeň a své stíhačce ujíždí.
Dan však ukázal bojovné ducha a ztrátu dotáhuje. V předposledním kole se tak s Tomášem přetahoval o první místo. Bohužel síla vydaná na likvidaci náskoku se projevila a v posledním kole Daniel odpadl.
Na vyhlášení si šel Tomáš pro zlatou medaili už bez tmavých brýlí. Překvapený však byl, když se na bedně sešli pouze dva. On a jezdec na druhém místě Ondřej Jílek. Chyběla stihačka Daniel. Kdepak byl?
Jakmile totiž Daniel dojel do cíle, svolala radu staršíchcelá výprava od Báborů. Bleskově vyhodnotili průběh souboje a padl verdikt. Žádná bedna nebude a Daniel si v rámci zvýšení kondičky střihne Fitnes jízdu. Jak se rozhodlo, tak se stalo. Dan si proto nemohl stoupnout na stupínek pro třetího nejrychlejšího.
To ceremoniál v dívčím podání měl plné obsazení. Pro zlatou si přišla Karolína Poulíková, pro stříbro Adéla Martínková a třetí místo získala Klára Malysová.
Nejstarší borci Junior Trophy, tak to jsou bajkeři do 13 let. I zde se očekával tuhý boj, leč Jirkovi Štěpaníkovi nepřijel jeho největší sok Jirka Šorm, který měl v minulém závodě karambol a jeho kolo to bohužel nevydrželo. Jirka Štěpaník to tak měl hodně ulehčené.
Hnedle po startu šel do vedení a bez ohrožení své pozice tak absolvoval celý závod.
Díky tomu získal svoji letošní šestou zlatou medaili, kterou pro jistotu prověřil svým chrupem. To ve finále znamená, že má už první místo ve své kategorii jisté. Stejně jako Jirka Šorm. Oba dva mají šestkrát první místo.
A dámy v této kategorii? Odvahu poměřit své síly našla pouze jediná - Veronika Pěšinková. Nebojácně tak závodila s kluky, a dokonce mnohé z nich předjela, i když používali obdivuhodné styly.
Na stupních vítězů pak Veronika měla okolo sebe dostatek místa, a mohla si tak chvíle slávy dostatečně vychutnat.
Tak to je z třináctého dílu Junior Trophy z Jeseníku vše. Naviděnou za čtrnáct dní na Cyklobraní v Jevišovce.
Více fotek v oficiální galerii ZDE nebo na scottmtb.cz.
