Praha - Karlštejn Tour České spořitelny

Přinášíme vám autentický popis trati sobotního závodu Praha – Karlštejn Tour České spořitelny. V pondělí ji projel pořadatelský tým ve složení Jirka Adam, Tomáš Hykl, Sváťa Fořt, Pepa Čech a Roman Čermák. Jeli ji po celonočním dešti a trasa byla bez problému sjízdná. Celou ji pomocí GPS Loggeru a IPhonu nasnímali do virtuální mapy. Na rozdíl od propršených pracovních dní, se na sobotu čeká podstatně lepší počasí bez deště.

•  Vzdálenost: 49.7 km 
•  Nastoupáno: ca. 850 m 
•  Typ trasy: Částečně kopcovitá - částečně rovná 
•  Povrch: Nezpevněná cesta, Štěrk, šotolina 
•  Kategorie: Určeno pro horské kolo

Mapa je aktivní, stačí na ní kliknout pro pohyb a skrolovacím kolečkem si přiblížit potřebný detail...

1 – 6 km

Start je tradičně na klusáckém oválu. Po výjezdu vede trasa Vrážskou ulicí do Radotína a mírně stoupá Radotínským údolím (silnice je uzavřena pro dopravu) U cemetnárny uhneme pod viadukt do uličky V sudech a tady začíná první nepříjemné stoupání

6 – 10 km

Stoupáme po asfaltové cestě, na 8. km odbočujeme na lesní cestu vlevo a tady už je výraznější stoupání, pokud bude bahno tak se dá očekávat špunt… Kopec končí na 10. km u Hřibotova.

10 – 13 km

Následuje přejezd hlavní silnice, po vrstevnici, mírně klesáme. Podklad lesní i polní cesty, kde se rychle vsakuje vlhkost, i za deště se nebude tvořit bahno. Cesta vede kolem ranče s pastvinami pro koně. Na 12,5 km pozor zde se dělí trasy hlavního závodu a Fitness jízdy. Fitka sviští rovně!!!! 

13 – 14 km

Tady první sjezd do osady Solopysky. Tady pozor, lesní cesty jsou dost vymleté, zvlášť za vlhka hrozí ustřelení kola na kamenech nebo kořenech.

14 – 17 km

Následuje další výjezd a pak kus po vrstevnici jižně pod Vonoklasy. Na 16 km začíná sjezd do údolí, relativně bezpečný po lesních cestách, které nejsou příliš vymleté. Pod sjezdem čeká krátká pasáž jako vystřižená z tropického pralesa, zde se dá i za sucha očekávat průjezd bahnitou louží. Ihned po překonání louže zařaďte ten nejlehčí převod, začíná strmý výjezd louky. Většinu stejně čeká seskok a výběh…

17 – 18 km

Po výjezdu loukou jedeme kolem chatové osady, vjíždíme do lesa kolem tenisových kurtů a na 18. km nás čeká další sjezd.

18 – 19 km

Jedno z nejnebezpečnějších míst, kilometrový sjezd lesní cestou z Vonoklas do údolí Kralíku. Cesta je hodně vymletá, tady fakt hrozí pády zvláště pro ty, kteří podcení zrádnost úseku. Opatrnost je na místě. Tento sjezd má na svědomí celou řadu klíčních kostí, které zde praskají jako sirky.

19 – 21 km

Obtížný výjezd z Karlíku ve směru na Mořinku. Lesní stoupání po cestě, která je schopna vsáknout v případě deště vlhkost, krátký úsek bude možná ustřelovat, pokud se budete snažit jet ze sedla. Ani po výjezdu z lesa kopec nekončí. Nenápadně pokračuje dál a bude to tady bolet. Na 21.km ale čeká občerstvovací stanice na návsi v Mořince , kterou obsluhuje zkušená parta Jirky Hudečka (starosta nedalekých Let) – pořadatelé populárních TransBrd. 

21 – 24 km

Z Mořinky vede cesta přes pole až k hlavní silnici vedoucí do obce Mořiny. Do Mořiny tedy jedeme kousek po asfaltu. Na konci obce odbočujeme ostře do prava směrem k fotbalovému stadionu. Hospoda u hřiště je jak vystřižená ze seriálu Okresní přebor. Pokud nespěcháte, dejte si místní párky a pivko. 

24 – 27 km

V tomto úseku vystoupáme na nejvyšší bod celé trasy. Cesta vede lesíkem nad Mořinou. Na 26.km leží ten nejvyšší bod. Následuje další poměrně nebezpečný sjezd (tady jsem si sám ustlal díky vlhkému kořenu) Pozor po výjezdu z lesa čeká nástraha á la Velká pardubická – oraniště! Za sucha to lze přejet, za deště se tady zcela jistě bude tvořit lepkavé bahno. 

27 – 29 km

Relativně pohodový sjezd do Dolního Roblína a následně přes hlavní silnici stoupáme do Roblína. Výjezd vede po úzké lesní pěšině a je dost technický. Drtivou většinu jezdců ve finální pasáži donutí seskočit z kola a tlačit. 

29 – 32 km

Z Roblína mírně stoupáme širokou lesní cestou. Tady mohou za vlhka překvapit jedině louže. Pak chvíli svištíme po polní cestě. Pozor na 31. km trať prudce zatáčí vlevo! Tady pozor hrozí přehlédnutí značky a sjetí z trasy. Krátce po vjezdu do lesa čeká další z nebezpečných sjezdů. Opět vymletá lesní cesta, kořeny… Sjezd končí přejezdem silnice u Kaly.

32 – 36 km

Přejedeme po hrázi rybníčka a lesem stoupáme zhruba 1 km do Třebotova. Tam je také druhá občerstvovací stanice – nalézá se přímo na návsi u rybníka. V Třebotově a okolí je také silný hasičský sbor, který nám tradičně pomáhá s organizací závodu. Hasiči vás také svými těly doslova chrání při přejezdech hlavní silnice vedoucí přes Třebotov. Po občerstvení zamíříme na lesní cestu pod nemocnicí. Tady pozor! I za sucha jsou zde obrovské bahnité louže přes celou cestu. V některých místech se dají dobře objet sjetím do lesa. Na konci lesa vyjedeme na polní cestu, opět krosneme hlavní silnici Třebotov – Radotín.

36 – 40 km

Přes pole uháníme směrem na Kosoř. Tady do docela jede! Bahnitý úsek hrozí na hrázi malého rybníčka před Kosoří. Projedeme Kosoří, kolem pastviny pro koně až k zastávce autobusu v Kosoři. 

40 – 42 km

Sjíždíme po rozbité asfaltové cestě. Velký pozor na díry v silnici! Tady se vracíme na úsek trati po které jsme již jeli v protisměru. Dole u cementárny se vracíme opět na hlavní silnici vedoucí radotínským údolím. Silnice bude uzavřena pro provoz. Přesto jeďte opatrně, respektujte pokyny pořadatelů a policie, která zde bude patrolovat. 

42 – 43 km

Z hlavní silnice prudce odbočíme vlevo a přes obrubník chodníku vjedeme do lesa, kde začíná poslední a dost možná rozhodující prudký výjezd, výběh nebo výšlap – jak pro koho  Je to poslední náročná pasáž závodu tak ještě zatněte zuby. Pak už bude jen sjezd a rovina.

43 – 50 km

Čeká nás nejprve průjezd po okraji Lochkova, a přes zahrádkářskou kolonii začneme panelkou sjíždět dolů. Pozor panelka je dost prudká a u vjezdu do lesa se zužuje jako trychtýř. Tady pozor, může se na vás podepsat únava… Sjezd úzkou lesní pěšinou končí tunýlkem. Dříve zde číhala bahnitá louže. Teď se zdá, že stavbaři tunelu zde povrch opravili a voda se zde už nebude hromadit. Z tunýlku vyjíždíme na „dlouhou míli“ vedoucí do cílového prostoru. Pokud bude foukat protivítr, může to i tady na rovné asfaltce pěkně bolet. A pak nás čekají poslední kličky kolem dostihové dráhy a vjezd do cílové rovinky. 

Zapsal a nafotil:  Roman Čermák