Šumava pod kůží
Příběhy Miroslava Zachariáše na posledních dvou závodech Kolo pro život...
Je poslední červencový pátek a já se vracím z lehkého tréninku se dvěma němčickými exklienty. Zítra pojede náš bikový team další závod ze seriálu Kolo pro život – tentokrát Šumavský MTB maraton České spořitelny se zázemím a cílem v lyžařském běžeckém areálu na Zadově. (Mimochodem, jezdíme už 11. sezónu!) Sjíždím prudký svah z vrcholu k Churáňovu, praská mi duše, pneumatika, následuje pád. Důsledky nepříjemné – odřeniny, naražená a dvě zlomená žebra, šok, zimnice. To vše během několika sekund.
Když mi pak ve strakonické nemocnici ( tam mě odvezl jeden z mých spoubikerů, exklient TK Němčice P. J.) po rentgenu a sonu dostávali zadřené kamínky z barevného obličeje a různých částí těla, podotkl jsem lakonicky, že mám šumavské kamínky pod kůží, tedy vlastně Šumavu pod kůží. Šumavu mám rád, ale přeci jen jinak, takže uvítám, když se jí v této podobě zbavím. Jako suvenýr mi zůstala moje cyklopřilba, která mě zachránila. Tři velké praskliny ji sice navždy vyřadily z provozu, ale nebýt helmy, už jsem tu nemusel být.
Šef Kola pro život Roman Čermák, který nás celých 10 let podporuje, mi řekl, že vypadám drsně a jestli nechci poplácat po závodech. To jsem pro tentokrát opravdu s díky odmítnul. Závod se totiž jel beze mne. Na Šumavě mě to obzvlášť mrzelo, jak jsem řekl, mám ji rád, ale věděl jsem, že už v polovině srpna, hned po pátku třináctého bude v sobotu čtrnáctého závod v Liberci.
Přes neskutečně deštivé počasí jsem spolu se současným klientem z TK Medvědí Kámen dorazil na prezenci a start Ještěd Tour Kooperativy. Tento mladý klient se chce kolem probojovat ke své abstinenci! To se mu již 8 měsíců daří. Má vzor ve své matce, která byla také uživatelkou drog. Před desíti lety se léčila v terapeutické komunitě SANANIM, a díky tom, že nepodcenila doléčování, od té doby úspěšně abstinuje. Negativním příkladem mu je naopak vlastní otec, mnohaletý uživatel návykových látek, který v současné době sedí ve vězení za distribuci drog.
Už 11. rok vidím, jak se na koloproživotních závodech, na té naší české Tour de France, prolínají nejrůznější osudy: životní, lidské, sportovní, citové, závislosti … Teď zrovna se zastavily v Liberci, ale pro mě osobně pokračují dál… Už jsem si myslel, že díky mé nevyléčitelné nemoci, nebudu moci nikdy prožívat to, co dřív při sportování. Naštěstí jsem se mýlil, jde to! Kolem pro život navíc protkávám osudy dalších lidí, kteří uvízli v bludném kruhu závislostí na drogách. Ale i z něho se „dá vyjet“. Rád v tom pomáhám.
Miroslav Zachariáš
