Královská trasa Šumaváka.

Po letech pilování se ustálila trasa v současné podobě. Po startu ze závodníci brzy vrátí zpět na stadion aby se na dlouhé minuty a hodiny ponořili do šumavských hvozdů. Po úvodním rozřazovacím asfaltovém kilometru čeká první kopec. U Janky se odbočí za vodárnou doprava a stoupá po zelené na rozcestí "V sedle Přilby". Pak následuje krátký asfaltový sjezdík do zatáčky nad Pláněmi a prudká odbočka doprava na pohodovou lesní vrstevnici. To už pelášíme přes Staré Hutě na rozcestí "U Starých Hutí". Tady se dáme doleva po modré a po krátkém sjezdíku lesem se vynoříme na novohuťských sjezdovkách. Čeká nás sjezd zakončený brodem přes potok. Toto je první velmi atraktivní místo, často s velkou řadou diváků. Za brodem následuje výjezd do obce Nové Hutě. Na hlavní se dáme doprava (pozor, to je změna!!!) a pelášíme po asfaltu přes serpentýnu "U studeného potoka" na Šindlov. Zde jde již do tuhého. Nekoukáme napravo ani nalevo a stoupáme přímo kolem Šindlovské kapličky nahoru po louce. Na kraji lesa, ještě před rozcestím "Pod Kamennou" uhybáme doprava po nové lesní cestě, která objíždí "Kamennou" a "Bukovec" z jihozápadu, vyhneme se tak značené červené asfaltce, která se jezdila dříve, když ještě nebyla asfaltkou. Pod Alpskou vyhlídkou se připojíme na afsaltku z Borových Lad na Lipku. Dlouho po ní ale nepojedeme a brzy, ještě před Švajglovou Ladou odbočíme doprava na lesní asflatku. Tu po sjezdíku kde odfrkneme opustíme a po šotolině objedeme Liščí horu a Slatinský vrch. Poblíž Račího Dvora zahájíme stoupání na Kubovu Huť. Na Šeravskou Huť je to ještě pohoda, ale Obří hora, jak z názvu vyplývá, prověří každého z nás. Pak následuje již pohodový dojezd nad kubohuťské sjezdovky. Tady nás čeká již druhý sjezdík, který je postaven trochu jako obřák, protože kubohuťská sjezdovka je sice kratší, ale o poznání prudší, než ta novohuťská. Pod sjezdovkou se napojíme na chodník vedoucí souběžně s hlavní silnící Vimperk Strážný a na horizontu (cca 1000 m.n.n. - zde se to snadno určuje, protože Kubova Huť je známa mimo jiné nejvýše položenou železniční zastávkou ve střední evropě - 995 mm.n.m.) na ty první čeká prémie a na nás ostatní alespoň občerstvovačka. Moc si jí ale neužijeme, protože trať nemilosrdně stoupá dál doleva obcí směrem k vysílači. Tam se díky bohu zatáčí doprava a více méně po vrstevnici objíždíme Šeravu. My z ní ale nic neuvidíme. Naopak, když bychom se mohli připojit na asfaltku Lipka - Pod Světlou horou a celkem pohodlně na rozcestí "Pod Světlou horou" dojet, tak si jen "přičuchnem" a rveme to lesem do kopce abychom si zbytečně nastoupali alespoň 50 "vejškovejch" a na zmíněné rozcestí přijedeme od Šeravy z kopce. Za rozcestím "Pod Světlou horou" na nás čeká trochu více terénku a hlavně další stoupání kolem Světlé hory. Sjedeme ještě trochu terénem na Švajglovu Ladu, přejedeme silnici a už to valíme směrem na Michlovu Huť (pozor, trochu se to rozjede...), kde na nás čeká další občerstvovačka. Za Michlovkou si užijeme krásný přejezd na Velký Dům, kde pohoda končí a opět za to musíme vzít a jet k Brložskému jezírku. Je to sice krásné místo, ale my na romatiku nemáme moc času a pelášíme k rozcestí "V Lovčím". Zde odbočujeme v pravo dolu přes potok a stoupáme přes koleje. Čeká nás sjezdík po tankovce přes bývalý vojenský cvičák Radost (mnozí zde "sloužili a cvičili" ) do Kláštěrce. Následuje krásný sjezdík po modré na Šumavěnku a to už jsme ve Vimperku. Zhruba 60. kilometr a nejnižší místo trati . Po staré Zlaté stezce vystoupáme středověkou branou nad vimperské náměstí. Čeká nás sjezd schodů (opatrně!!) a výjezd od pivovaru kolem gymplu na zámek. Projíždíme další středověkou branou a otáčíme na hradní nádvoří. První, druhé a malá branka a ještě vyšvihnout na Haselburg. Tady bude opět prémie, tentokrát vrcholová. Dále pokračujeme na Vodník, kde na nás čeká trochu technických pasáží a pak již stoupání k vysílači na vrchu "Vodník". Tady opustíme "vimperskou mučírnu" a sice pořád stoupáme (z Vimperka na Zadov musíme nastoupat ještě 300m), ale již pohodově, tedy pokud v této fázi závodu víme, co si pod tím slovem představit. Projedem opět cvičák Radost a přes Kramata sjedeme na asfaltku, poslední odpočinkový úsek. Po pár kilometrech už nás čeká opět stoupání, nejprve k "Jezírku u Kyzu", kde bude poslední osvěžovna a pak již kolem skokanských můstků na Pláně. Odtud již s vidinou zahozeného kola, teplého jídla, pití a nohou v péči dvou masérek dojedeme do cíle.

Trať je to krásná a určitě stojí za to se na Šumaváka vydat :-)

Mírnější varianta dlouhé tratě, kterou určitě zvládně každý hobík, ale také na ní určitě nezapomene :-).

Nebojte se žádných technických záludností. Oproti dlouhé trati je vypuštěn pytlík přes Kubovku. Oproti loňsku naopak přibyl průjezd Vimperkem. Takže i zkušení šumavští matadoři se mají na co těšit.

Tuto trasu lze charakterizovat jednoduše: "šumavská pohoda". Přesto že skoro netrénuji, tak bych radši jel padesátku... :-)