Jiří Langmajer: Už si nepotřebuji nic dokazovat

Autor

Seznam filmů a seriálů, ve kterých hrál je nekonečný. Stejně jako seznam divadelních představení, která odehrál na prknech Divadla pod Palmovkou, Divadla na Vinohradech, Divadla Palace, Ungeltu a Shakespearovských slavnostech. Jiří Langmajer je jeden z nejúspěšnějších českých herců. Ke skvělé kondici mu mimo jiného pomáhá kolo.

Jiří Langmajer: Už si nepotřebuji nic dokazovat

„Cyklistika mi dává obrovský pocit svobody, hezky to sviští,“ říká jeden z nejúspěšnějších českých herců, který je otcem dvou dcer, dědečkem malého Timotheje a v červenci 2019 se oženil s Adélou Gondíkovou. Ke kolu se vrátil po mnoha letech a věří, že mu tento sport zůstane do pozdějšího věku.

Asi jen malá část veřejnosti včetně vašich fanoušků si jméno Jiří Langmajer spojuje s cyklistikou. Jak jste se ke kolu dostal?

Na kole a do přírody jsem jako dítě hodně jezdil s rodiči. Pak jsem měl dlouhou pauzu, ale teď jsem znovu objevil lásku k horám, ke sportu, pořídil jsem si skialpy. K tomu logicky patří cyklistika . Mám sešroubovanou páteř, proto dávám přednost jízdě v terénu, kde je minimum aut. Dříve jsem jezdil i na silničním kole, ale díky velkému provozu jsem na silnici zanevřel. Bojím se, nemám dobrou zkušenost s českými řidiči, jsou na kolaře naštvaní. Na silničku si ale rád vyrazím někam do zahraničí, do Rakouska nebo Itálie.

Co pro vás znamená cyklistika?

Cyklistika mi dává obrovský pocit svobody, hezky to sviští. Vyjedu z Pyšel, kde bydlím, svítí sluníčko, koukám se, jak vše kvete… Jedu přes chatové osady, kochám se, jak mají lidé krásně udělané zahrádky, posekané trávníky, užívám si vůně přírody. Mám rád i turistiku, ale na kole poznám a objedu kus světa. Za hodinu padesát, ujedu i třicet kilometrů a okolo Pyšel je to krásné. Věřím, že stejně jako skialpy mi cyklistika zůstane do pozdního věku.

Jiří Langmajer
Jiří Langmajer s fenkou Maybe dovádí pouze na zahradě. Na delší jízdy vyráží zásadně bez čtyřnohého doprovodu.

Dostanete se na kolo často? Nebo herecké povinnosti umožňují jízdu v sedle jen výjimečně?

Každý můj pracovní týden je jiný, takže v tom není žádný řád. Na tohle jaro jsem si naordinoval trochu oddech, proto se mi daří jezdit obden, někdy to vyměním za dlouhý výšlap s naším pejskem Maybe. V okolí mám dvaceti či třicetikilometrové trasy, na které se vydávám podle nálady. Loni jsem tak moc pracoval, že bych mohl jezdit jen jednou za čtrnáct dnů.

Jezdíte hlavně na horském kole. Jak jste ho vybíral?

Radil jsem se kamarády, co na kolech jezdí a rozumí jim. Hledal jsem univerzální celoodpružené kolo, které se hodí na vyjížďky okolo Sázavy, ale i na náročnější ježdění v horách. Volba padla na Cannondale Scalpel SE – devětadvacítkové karbonové kolo se zdvihem 120 milimetrů. Ještě letos bych si ale chtěl splnit další sen a pořídit si gravel. Očekávám od něj částečný požitek z rychlosti jako na silničním kole, ale také rychlý únik do přírody. I tady padla volba na značku Cannondale, konkrétně na model Topstone Carbon Lefty. Dřívější úraz zad mi znemožňuje dlouhé vyjížďky na pevném kole a tento model je osazen odpruženou vidlicí Lefty s menším zdvihem 30 milimetrů, která dělá jízdu v terénu komfortnější. Okolo Pyšel jezdím z 50 procent po silnici, takhle budu moct najíždět větší objemy. Musím začít pořádně trénovat. Jsem domluvený s kamarády z Pece pod Sněžkou, že pojedeme v druhé půlce září na kola do Rakouska.  Dunaj, vinice, bude to krásné. Ale oni jezdí 100 kilometrů denně…

Kam ještě rád jezdíte?

Hlavně kolem Pyšel a Sázavy. A taky v Peci pod Sněžkou, kam se rád vracím. Tady si ale půjčuji elektrokolo.

Máte přehled kolik kilometrů za rok najezdíte?

Nemám, ale chci to vědět. V tom se můj život změnil. Dostal jsem od kamaráda šestkové hodinky Garmin, které se teď učím využívat. Turistiku už zapnout umím, jízdu na horském kole jsem si zapnul jednou, ale neuměl jsem si to uložit. Dříve jsem se všem smál a teď je mám taky. Nejsem ale soutěživý. Tím jak víc sportuji, se logicky chci i zlepšovat, a k tomu jsou chytré hodinky dobré. Mým cílem je na kole hubnout, ale i zlepšovat a k tomu je dobré si hlídat tepy.

Říkáte, že nejste soutěživý typ. Závodění vás neláká?

Účastnil jsem se několika závodů, na 35, 50, dokonce i 80 kilometrů, ale zjistil jsem, že mi to nic neříká. Tehdy jsem to podstoupil kvůli tátovi, abychom jeli spolu, ale už se mi nechce. Spousta lidí jezdí, jakoby měli vyhrát milion. Jsou schopní tě srazit, křičí, když jim neuhneš a já tyhle věci nemám rád. Nejde mi o to honit nějaký čas, ale dojet a být v pohodě. V pohodě s těmihle magory nejsem. Už si nepotřebuji nic dokazovat. Ale kdybychom se domluvili parta kamarádů, udělali bychom tým, tak s nimi půjdu. Sám si nepotřebuji nic dokazovat. Mám to za sebou.

Máte nějaký cyklistický sen? Vyjet si na třeba nějaké sedlo, kam míří Giro nebo Tour de France?

To jsou věci, po kterých touží soutěživí lidé. Ale máte pravdu, asi bych to chtěl někdy dokázat, udělalo by mi radost, kdybych byl v takové kondici.

Vaši partnerku Adélu Gondíkovou kolo také baví?

Někdy spolu vyrážíme, má také celoodpružené kolo a dokonce i městské kolo, ale Adéla dává přednost turistice a v zimě skialpům.

Jiří Langmajer propadl během pandemie koronaviru skialpůlm. A vrátil se i k cyklistice.
Jiří Langmajer propadl během pandemie koronaviru skialpůlm. A vrátil se i k cyklistice. Foto: archiv Jiřího Langmajera (3x)

Vy jste skialpům propadl, o čemž jsem se mohla přesvědčit na vlastní oči, když jsme se v zimě potkali v Jižním Tyrolsku, v přírodním parku Fanes-Sennes-Prags. Koukala jsem, jakou máte fyzičku. Co pro vás skialpové lyžování znamená?

Vstoupil jsem do nové řeky, plavu a radostí se zalykám. Skialpinismus mi dává to, co turistika v létě. Začal jsem loni v době covidu, kdy jsem nehrál, nenatáčel. Tři dny v týdnu jsem strávil v Peci se svým kamarádem a horským vůdcem Gabem Adamcem a učil se to.

Zvládáte velkou zátěž fyzicky? Trénujete pravidelně?

Loni se mi na skialpech chodilo dobře, protože jsem hodně času trávil v Peci a k tomu jsem měl dvakrát třikrát týdně kondiční trénink. Když člověk začne cvičit až v 55 letech, tělo tři čtvrtě roku vůbec nereaguje. Jen jsem zhubl, ale bohužel jsem si odpráskl rameno a levý loket. Cvičit začnu znovu, ale s vlastní vahou těla.

Co vás teď čeká pracovně?

V Ungeltu máme po premiéře road movie Cesta k vodopádům, které si hodně považuji. Režíroval to Michal Dočekal, hraji tam s Anežkou Šťastnou, což je čerstvá a velmi talentovaná čtyřiadvacetiletá absolventka DAMU. Jako bych zkoušel s mnohem starší holkou, se kterou jsem už deset let v angažmá. Že jsem udržel krok s takovým mládím, mě naplňuje vnitřním nadšením. Představení má spoustu světelných změn, projekce, hodně se pracuje s muzikou. Teď jsme také natočili další díly Ligy mužské moudrosti. Premiéra filmu Po čem muži touží 2 už proběhla, před koncem roku bude  premiéra filmu Ostrov – v Thajsku ztroskotají dva nasraní manželé a dají se tam dohromady. A možná dojde na pokračování úspěšné Lajny.

Jak na kole a s kolem (ne)kopírovat profíky
Autor

Přistupovat k věcem profesionálněji se může ve světě cyklistiky zdát jako dobrý přístup, ale jen proto, že to či ono funguje u špičkových závodníků, nemusí to nutně fungovat i u zbytku cyklistické populace. Někdy prostě nedává moc smysl kopírovat hvězdy z televizních obrazovek a plakátů.

Pokračovat ve čtení

WeLoveCycling

Autor WeLoveCycling

WeLoveCycling.cz je online magazín, který Vám přináší zajímavé příběhy nejen ze světa cyklistiky. 

Hlavní partneřiKooperativa
Cardion
Strabag
ZA PODPORYPPF
OFICIÁLNÍ PARTNER MOBILITYŠkoda
PartneřiČeská spořitelna
Česká Pošta
Nutrend
lawi
T-mobile
Lesy ČR
ZPMV
Oficiální DodavateléBeko
TKF
Toi Toi
Lipence
Rouvy
Rajec
ČD CARGO
Alltraining
Horalky
CST TIRES
Dodavatelé cenLoap
Kilpi
3F
Dermacol
Craft
CYKLISTICKÁ SEKCETREK
Generální Mediální PartnerTV NOVA
Hlavní Mediální PartneřiiDnes Premium
Impuls
Mediální PartneřiVelo
mtbs.cz
za podporyČEZ
Centrum rehabilitace a sportovni pece
kudyznudy
Marketingový partnerSport Invest