9. 10. 2019

Jana Pichlíková: Největší odměnou je dojet do cíle s úsměvem a bez zranění

Jana Pichlíková z týmu Kross Bike Ranch jezdí a vyhrává nejen závody a celoroční soutěže Kola pro život, ale je také letošní vítězkou Českého poháru maratonů a vícemistryní ČR ve stejné MTB disciplíně. Všech úspěchů dokázala docílit i když dochází pravidelně každý den do práce…

Jana Pichlíková: Největší odměnou je dojet do cíle s úsměvem a bez zranění

Loni jsi cyklistickou sezónou hodnotila jako skvělou. Když porovnáš tu letošní a rok 2018, jsi spokojená?
Jasně že ano, byla to zase trochu jiná sezóna okořeněná novými závody a výzvami. Nevyšla mi obhajoba maratonského titulu, což by bylo potřetí v řadě, ovšem i za titul vicemistryně jsem šťastná, protože mostecká trať není jednoduchá a je to jedno velké crosscountry. Podařila se mi třetí obhajoba individuálního titulu v seriálu KPŽ, z toho mám velkou radost a úplně jsem nečekala, že to v našlapaném závodním programu klapne. Stejně tak mě moc těší vítězství v Českém poháru maratonů. Jako obrovsky cenné vítězství beru letošní UCI Malevil Cup, kde se sešla parádní mezinárodní konkurence. Podařilo se mi vyjet nominaci na ME v XCO v Brně (splněný sen postavit se mezi esa v této disciplíně) a týden na to jsem okusila ME Xterra v terénním triatlonu v Prachaticích, k čemuž není potřeba splnit nějaká kritéria. Bez očekávání zářného výsledku to klaplo a díky tomu mě čeká MS na Havaji (27. 10. 2019). V září jsme s reprezentací ČR vyrazili v desetičlenném zastoupení na MS v maratonu ve Švýcarsku (7 mužů, 3 ženy), který se konal 22. 9. 2019 v Grächenu. Tam mi to bohužel úplně podle představ nevyšlo, ale nechala jsem tam všechno. Pokaždé se ze sebe snažím vymačkat to nejlepší, co můžu, ale vím, že stále je co zlepšovat. Největší odměnou je dojet do cíle s úsměvem, bez zranění a s pocitem dobře odvedeného výkonu. 

Na závodních trasách KPŽ jezdí Jana Pichlíková většinou ve skupince s muži, tak jako zde na fotografii z Karlovarského MTB maratonu

V absolutní soutěži Prestige Trophy Marathon jsi byla opět přesvědčivá a mohla sis dovolit vynechat několik závodů… Přesto se našly zdatné soupeřky.
Ano našly se zdatné soupeřky a jsem za to ráda. Alespoň se odehrávalo i v ženských řadách nějaké drama a nic nebylo tak jednoznačné :). Do Prestige Trophy se počítá 8 nejlépe odjetých závodů. Jelikož se mi nezapočítával úplně nejlepší výsledek letošní sezóny v KPŽ, a to UCI Drásal trasy E na 85 km, tak jsem měla započteno přesně 8 jiných závodů. Ralsko byl tedy celkově závod desátý, kterým jsem si chtěla eventuálně zajistit celkově lepší hodnocení do Prestige Trophy, protože na Brdech a v Plzni jsme trochu bloudili kvůli záškodníky přeznačené trati, což mě stálo několik pozic, navíc jsem si chtěla užít poslední závod KPŽ v pěkné přírodě v okolí Bezdězu. Trasa je hodně rychlá, ale líbí se mi, jsou tam vložené pěkné techničtější pasáže, průjezdy mezi skalami a výhled na druhém stoupání je naprosto úžasný.  

Ze kterého závodu KPŽ máš letos nejlepší pocit a kde ti to naopak nesedlo?
Nejlepší pocit mám asi ze zmiňovaného Drásala na trase E. Rozmanitá trať s technikou, těžkými výjezdy, pěknými výhledy, s bohatými občerstvovačkami a fanoušky podél trati. I distance byla zvolena tak akorát pro kategorii žen. O konečném pořadí se rozhodovalo v podstatě až od poslední občerstvovačky do cíle. A kde mi to nesedlo? To úplně nedokážu říct. Tělo v podstatě fungovalo celou sezónu spolehlivě, i když nějaké krizičky během některých závodů byly. Na Vysočině byla UCI trasa moc pěkná, ale tam to místy hodně bolelo a udržet se v druhé polovině závodu ve skupině bylo dost těžké. Tempo se v závodech hodně stupňuje…

Radost Jany v cíli letošního Drásala

Závěrečný závod v Ralsku už sis mohla tedy jen v klidu užívat…
Mohla, ale výsledek jsem chtěla ještě vylepšit. Takže jsem se snažila neudělat chybu jako loni a pohlídat si, abych zůstala ve skupině a nevětrala se na dlouhých lesních úsecích sama. Nicméně na druhém stoupání s výhledem na Bezděz jsem zahlásila: „To je parádní výhled,“ a dva kluci přede mnou se ohlédli, nevím však, zda popuzeně nebo pobaveně :). Počasí bylo aprílové, takže jsme našim bikům dali zase co proto. Po závodě příjemně svítilo sluníčko, takže zakončení bylo nakonec fajn a každý si mohl vychutnat, co mu zázemí závodu nabídlo včetně sdílení zážitků s ostatními. 

Trénuješ pořád stejně nebo jsi něco změnila třeba se změnou týmu, za který jezdíš?
Trénuji podobně jako loňský rok. Bohužel většinu tréninků trávím sama, protože jejich čas závisí na tom, kdy se dostanu ze zaměstnání. Proto jsou pro mě vzácná a cenná soustředění s vimperským gymnáziem, popř. s partou kamarádů. Vkládání posilovacího cvičení a plavání se snažím dodržovat celý rok, stejně tak podporovat regeneraci masáží.

Na podzim budeš nejspíš trochu odpočívat. Co to v tvém pojetí znamená? Máš nějaké jiné koníčky než kolo?
První odměnou za cyklistickou sezónu bude odlet na Havaj, kde mě čeká již zmiňované MS v terénním triatlonu Xterra. Tam samozřejmě budeme jednak trénovat, ale i poznávat tamní kulturu a krajinu. Závod je 27. 10. a doufám, že ze sebe vymačkám poslední letošní maximum na 1.5 km plavání v moři, 30 km přísného bikování a 10 km terénního běhu. Pak přijde odpočinek a dobití baterek. Kvůli aklimatizaci ale odlétáme dřív, takže se bohužel nemůžu zúčastnit Finálového večera, což mě opravdu mrzí…
Moc ráda chodím odpočívat do sauny, plavat, zacvičit si do posilovny… Určitě budu chodit na procházky a v rámci chalupaření třeba řezání dříví, hrabání listí a tokové ty podzimní práce.

A cíle pro příští rok? Loni jsi říkala, že by tě lákal třeba i terénní triatlon a hned jsi to zrealizovala…
Přála bych si mít víc času na trénink a regeneraci a nemuset trávit denně tolik hodin v zaměstnání. Dá se to skloubit, ale občas je to hrana a veškerá dovolená nebo neplacené volno padne na přípravu nebo na závody. Moc ráda bych se zúčastnila více maratonů zařazených do UCI rankingu, správně načasovala formu na důležité závody. Cílit budu na Mistrovství ČR v maratonu, na ME v maratonu (pokud to bude v mých možnostech se tam dostat) a získat nominaci na Mistrovství světa v maratonu. Každopádně i některé vybrané závody KPŽ budou nadále figurovat v závodním programu stejně jako maratony Českého poháru.
Zmiňovaný terénní triatlon je naprostá pecka a až když ho člověk vyzkouší na vlastní kůži, pochopí jeho náročnost a kouzlo. Takže uvidíme.

 

S koloproživotními soupeřkami (kamarádkami) na Orlík Tour Kooperativy 2019

 

Text: Zora Čermáková, Jana Pichlíková
Foto: Miloš Lubas 

Generální partner

Hlavní partner

Generální mediální partner

Hlavní mediální partner

Partneři

Realizaci podporuje

Oficiální dodavatelé cen

Oficiální dodavatelé

Mediální partneři

Institucionální partneři

Kolo pro život - Podpora

Přečtěte si:

Nejčastěji kladené dotazy

Nenašli jste odpověď na svůj dotaz?

 

Všechna práva vyhrazena. © Kolo pro život 2018.