Kolo pro život jezdí i parta s handicapem

Poslechněte si zpověď členů zajímavé party, která jezdila trasy D i C letošního ročníku KPŽ!

Pavlína: „Na závody se vždycky hrozně těším a Mirka pořád bombarduju telefonem nebo osobně otázkami, na který závod a kam pojedeme. Mám štěstí, že mě rodiče v mých cestách za cyklistickými závody podporují. Stejně jako loni, kdy mě pokousal pes, jsem i letos závod na Zadově, který se mi jinak hrozně moc líbil, "trochu odnesla" zdravotními problémy. Už po cestě zpět ze Šumavy do Liberce u mě totiž propukl zánět plic. A tak pro mě Kolo pro život letos skončilo Šumavou, bohužel. Do té doby jsem jezdila na kole pořád. Je mi to moc líto, ale nedalo se nic dělat. Už teď se těším na jaro a na nové závody na kole. Dnes jsem se vrátila z dovolené u moře. Byla jsem s rodiči v Itálii, takže zítra nastupuji zase do práce, zároveň se těším na říjnové vyjížďky s Mirkem na kole.“ 

Franta: „ Musím se pochlubit, že jsem letos, stejně jako loni, nejpilnějším účastníkem KPŽ z naší party se "Zachym". Závodění mě doslova pohltilo. Líbí se mi atmosféra seriálu a hlavně to, že sám sobě můžu něco dokázat na opravdovém závodě, vylepšovat časem a ještě dostat diplom. A také poznávám nejrůznější místa v České republice, kam bych jinak asi sám nejel. Je to pro nás pro všechny z Harcova velká příležitost vidět nové kraje, města, přírodu a poznat nové lidi.“ 

Anička: „Letos jsem s Mirkem na kole první sezonu, jezdím a závodím moc ráda, hrozně mě to baví, ráda se potkávám i se známými lidmi, slavnými závodníky, kteří jezdí často stejné závody jako já!“

Radek: „Jsem přítel Aničky. Nebavilo mě sedět doma, když byla Anička na závodech, proto jsem začal jezdit s ní a partou "Harcováků". Jezdíme vlakem s koly. Terapeut Mirek vždy dokáže najít dobré spojení a také něco nového vidíme. Ale pozor, závody jsem ještě nikdy nejel, protože neumím jezdit na kole, jen na koloběžce. Dělám tedy doprovod a cítím se "důležitě". Mirkovi to ale nedalo a našel mi v jednom libereckém cyklocentru instruktora, který mě prý naučí jezdit na kole. Jestli to dokážu, koupím si kolo a příští rok už závody jezdit budu. Těším se na to. Naše paní ředitelka Vladimíra Řáhová se mě vždycky ptá, kde jsme byli a jak se mi to líbilo. Těším se, až se jí příští rok pochlubím, že už jsem závod také sám jel na kole.“

Miroslav Zachariáš, terapeut Domova Harcov Liberec: „Tak to je náš mini tým, se kterým již několik let jezdím na závody seriálu Kolo pro život. A hrozně rád. Jsme vděční organizátorům série, vycházejí nám maximálně vstříc, máme odpuštěné startovné. To je pro nás velká úleva, protože, jak asi tušíte, naši klienti nemají opravdu peněz nazbyt. Na závody vždy cestujeme vlakem, to nám ušetří dopravné, protože klienti mají karty ZTP/P. Největší položku tedy hradíme pouze za přepravu kol, svačiny si většinou bereme s sebou, navíc máme výhodu, že leccos dostaneme na cesty od naší vedoucí kuchyně z potravinové banky. Zážitek ze závodu bychom si ale stejně nekoupili za žádné peníze. To se prostě musí zažít. Já osobně jsem na závodech Kolo pro život díky Romanovi Čermákovi od prvního ročníku v roce 2000. Tehdy jsem pracoval s klienty SANANIM, kteří se léčili ze závislosti na nealkoholových návykových látkách a kolo jim moc pomáhalo. Dva ze zmíněných vyléčených klientů jezdí na KPŽ dodnes, dalšímu už dokonce půlmaratony nestačí, takže jezdí extrémy, například i závod 1 000 mil.“