Plzeňská rozlučka s meteorologickým létem

„Zastavte ho někdo!:))) Snad forma vydrží na blížící se MS,“ objevil se hned po závodech komentář na facebooku seriálu Kolo pro život pod příspěvkem s výsledky závodu a fotografií Martina Stoška s láhví šampaňského. Závodník týmu Vitalo Future Cycling je letos k neudolání a svými suverénními výkony si právem vysloužil velkou pozornost a obdiv. V seriálu Kolo pro život 2019 startoval zatím pětkrát a z této pětky neexistuje podnik, ze kterého by si neodvezl zlatou placku! Na většině závodů navíc absolvoval sólo jízdu a v cíli se objevil se slušným náskokem před ostatními, ale v Plzni mu po celou dobu skvěle sekundovali další dva borci – Matouš Ulman z týmu Česká spořitelna Accolade a Martinův týmový kolega Kristián Hynek. Ti nakonec po dramatickém závěrečném spurtu obsadili stříbrnou a bronzovou příčku 50 sekund za vítězem. Mezi ženami v Plzni zvítězila mladá Klára Pavelková (SupGirls) před týmovou kolegyní Ulmana, Terezu Neumanovou a třetí zkušenou Pavlu Havlíkovou (KC Kooperativa Jablonec).

Ovšem závody Kola pro život a tudíž i oblíbená plzeňská zastávka seriálu jsou především o těch ostatních. O lidech, kteří na kolo sedají s rodinou o víkendech, nebo se vydávají s přáteli na odpolední vyjížďky a tréninky. Chtějí si užít jízdu přírodou, případně porovnat svoji kondici s kamarády a udělat něco pro své zdraví a dobrý pocit. A takových bikerů a bikerek přijelo do města piva s kolem většina.

Menu nabízelo jak vypraženou Plzeňskou padesátku, tak vychlazenou dvanáctku. Padesátka letos vychlazená nebyla a proběhla v kulise tropických teplot. Po předešlých ročnících, kdy vládlo pochmurné studené počasí vítaná změna. Nejen slunečné počasí, ale také perfektní zázemí, výborně připravené trasy a skvělé služby partnerů závodu přivedly na start i stovky nejmenších bikerů, kteří prožívali svou chvilku slávy v dopoledních hodinách na zeleném okruhu ČT :D Junior Trophy s jednou exkluzivní písečnou pasáží v městském parku u OC Plaza. Ti zdatnější si to ještě odpoledne rozdali na dětském maratonu nebo se vydali spolu s doprovodem na nezávodní Family vyjížďku po okolí Plzně.

V důsledku uzavírky Rooseveltova mostu byl start všech tras přemístěn z historického náměstí do parku. To byla na jednu stranu škoda, protože starty z center měst bývají vždy nabité jedinečnou atmosférou, na druhou stranu byly veškeré aktivity koncentrované na jednom místě, což bylo pro účastníky i diváky pohodlnější a skvělou fanouškovou atmosféru vytvořili diváci i tady.

V 11:00 odstartovali ze startovních koridorů jezdci nejdelší trasy B na 59 km a o 50 minut později účastníci kratší trasy C na 38 km. Na cestu je vyprovodil náměstek primátora města Plzeň Michal Vozobule a ředitel závodu Václav Pták. Ihned po startovním výstřelu následovala devadesátistupňová levotočivá zatáčka, která už tak pomalu rozjíždějící se peloton stovek závodníků ještě trochu zpomalila. Následoval přibližně kilometrový úzký průjezd zahrádkářskou osadou s několika zatáčkami, kde pro velké závodění zatím nebyl prostor. Ten pravý čas pro kopnutí do vrtule přišel přibližně po jednom kilometru za nájezdem na hlavní silnici vedoucí do Radčic. Tříkilometrový úsek na široké silnici poskytoval dostatek času a prostoru těm, kteří si chtěli vylepšit svou startovní pozici. A cyklisté dupali do pedálů a zvesela předjíždět, seč jim převody stačily. Na zaváděcí rovince se dalo dost získat, ale i ztratit po vypadnutí z háku.

Přibližně na 4. kilometru přišel nájezd do terénu. Svižné stoupání po lesní cestě vzápětí vystřídal nenáročný singletrack a na 8. kilometru už se blížila jedna z nejnáročnějších částí celého závodu. Vysílač na horizontu spolu se zvoněním, tleskáním a řehtáním řehtaček signalizoval borcům stojku s kořeny a šiškami vzhůru lesem na předem deklarovaný Krkavec, chloubu Plzeňské padesátky a tradiční místo označené jako zážitkový Birell segment. Ihned po výjezdu na vrchol následoval sjezd, pak přibližně dvacetikilometrový táhlý úsek lesními cestami. Za první třetinou závodu byla umístěna jako každý rok občerstvovací stanice. Ta byla nejen dobře zásobena kvalitními traťovými svačinami či doplňky výživy od společnosti Nutrend, ale byla také obsypána „občerstvovači“, kteří ochotně a šikovně podávali pití i za cenu toho, že se při tom osprchovali nápojem z právě podávaného kelímku. Blížil se nejvzdálenější bod trasy. Cesta do Krašovic nově nevedla rychlým sjezdem po šotolinové cestě, ale byla odkloněna přibližně dvoukilometrovým úsekem po lesní cestě s písčitým, ale rychlým podkladem. Druhá třetina závodu byla poměrně svižná bez větších kopců. Sem tam se na trase zjevily kameny či kořeny, které bylo ideální přeskakovat, a náhlé zatáčky, které nutily k rychlé změně tempa. Druhý výjezd na Krkavec byl ne tak prudký, jako ten první, ale o to techničtější. Za nohy ještě v závěru pěkně zatahal výšlap na Sylvánský vrch, hravý lesní sjezd a pětikilometrová závěrečná jízda proti větru dovedla závodníky do cíle. Voda podávaná pořadateli v cíli přišla po vypražené padesátce vhod, stejně tak jako vychlazená dvanáctka, desítka, kofola, Birell, či cokoliv, co bylo k dostání u bohatě zásobených stánků partnerů.

V zázemí se bezkonkurenčně největší atrakcí stala Ninja dráha České spořitelny, kde se po celý den řadily nedočkavé děti, aby si vyzkoušely svoji zdatnost na nekonečné nafukovací dráze, zvládly překážky v co nejrychlejším čase a dostaly malou pozornost od generálního partnera projektu Kolo pro život. Milou pozorností od pojišťovny Kooperativa, která je dlouhá léta titulárním partnerem plzeňského závodu byly „rychlé“ fotografie z Polaroidu od sličných hostesek. Dveře se netrhly v Depu Kooperativy, kde ze sebe a svých kol smývali nánosy prachu i účastníci nezávodní Family jízdy. Ze stejných důvodů se bubny praček v BEKO prádelně točily rychlostí blesku celé odpoledne.

Vylosování vítěze srpnové Tipovací soutěže Kolo pro život a tomboly zakončilo poslední prázdninový závod a zároveň odstartovalo přípravy na ten následující, který se koná v sobotu 7. 9. ve Znojmě.
A ještě na závěr pochvala a díky od pořadatelského týmu: Letos bylo na trase vysbíráno o polovinu méně odpadků než loni!

Text: Petr Havránek, Zora Čermáková
Foto: Miloš Lubas