10. 7. 2019

Roman Čermák: Mám zase čas jezdit na kole

V sekci 20 let na našem webu se objevila další "dlaždice" OSOBNOSTI KPŽ! Během prázdnin si v ní přečtete zajímavé rozhovory s lidmi, kteří stáli na startu MTB série od prvního ročníku v roce 2000. O pár pikatních zážitků ze závodů se s námi na úvod podělil zakladatel seriálu Roman Čermák.

Roman Čermák: Mám zase čas jezdit na kole

Zakladatel seriálu Kolo pro život, Roman Čermák, se loni na podzim rozhodl definitivně předat své žezlo mladším a věnovat se novým výzvám. Jak ale sám říká: „Kolo pro život se mě určitě nezbaví.“ Při rozlučce s kolegy z organizačního týmu Petr Čech Sport v oblíbené restauraci parťáka Roberta Bakaláře převzal od kamarádů mimo jiné doživotní certifikát na volné startovné KPŽ  do všech letošních i budoucích závodů seriálu.

Na populární Karlštejn Tour (2010)

„Práce na seriálu mě naplňovala téměř 20 let. Byla to činnost pro lidi, kteří za námi o víkendu jezdí dobrovolně ve svém volném čase po celé republice strávit sportovní den s kolem, kamarády, dětmi nebo celou rodinou. A právě díky tomu nás všechny z týmu práce vždy bavila, těšila, byla smysluplná, ale také zavazující. Po dvou desítkách let jsem už cítil, že potřebuji změnu. Hrozně si teď užívám, že mám zase čas jezdit víc na kole a věnovat se věcem, na které jsem předtím čas neměl. Na jaře jsem konečně vyrazil místo přípravných prací do tepla najet nějaké kilometry, a tak nebudu spolu se stovkami dalších nedočkavců chybět na startech letošního dvacátého ročníku Kápéžetka,“ svěřil své pocity Roman, který se kdysi pohyboval nejen na samotné československé, ale dokonce světové cyklistické dráhařské špičce.

Najíždění jarních kilometrů v teple (2019)

„Domácích zlatých ze stíhacího závodu a z bodovačky mám deset. Hodně si cením desátého místa z mistrovství světa v Bassanu del Grappa a třináctého místa z olympiády v Soulu. I když jsem paradoxně právě za toto umístění vyletěl z reprezentace, protože se tehdy zdálo být neúspěchem,“ usmívá se úspěšný závodník a podnikatel, který stejně jako KPŽ oslaví v letošním roce kulaté jubileum, ale třikrát starší.

Strůjce populárního týmu Česká spořitelna MTB, Pražských schodů, Kola pro život i Stopy pro život nejraději vzpomíná na pionýrské seriálové začátky, okořeněné spoustou nečekaných situací. O některé se rád podělil…

Kutná Hora 2007. Za Romanem mladinký Pavel Boudný na nejvyšším stupni.

Do Berouna ze všech světových stran
„Byl to jeden z prvních závodů v Berouně, to jsme ještě neměli tolik zkušeností se značením.  Během závodu cyklisté na několika místech začali bloudit a sjeli z trasy. Výsledek byl neuvěřitelný: do cíle na náměstí se bikeři sjížděli z několika různých směrů a chudák moderátor nevěděl, koho má dřív hlásit. Já jsem byl tehdy ještě se svým týmem na Světovém poháru. Šéf místních pořadatelů celého závodu mi celý vyplašený volal do Německa z garáže, kam se zavřel před rozzuřeným davem cyklistů, kteří se dožadovali vrácení startovného. Nevěděl, co má dělat.  V prvních ročnících KPŽ se jezdila jen jedna trasa a na startu bylo něco přes 200 cyklistů. Startovné jsme pochopitelně vrátili a výsledky anulovali. Dnes se tomu asi zasmějí i tehdejší účastníci, ale pro nás to bylo velké poučení...“

Nevyzpytatelná Šumava
„Psal se druhý rok KPŽ, Šumavský MTB maraton startoval ve Vimperku. Byl konec dubna a celou noc před závodem lilo, tak jak to déšť umí jen na Šumavě. Ve Vimperku, kde se tehdy nacházel start i zázemí závodu, padal déšť se sněhem, ale ze Zadova hlásila naše spojka závěje sněhu. Narychlo svolaná porada měla logické vyústění: vzhledem k informaci o počasí nahoře na Kvildě jsme se rozhodli závod zrušit. Ovšem na náměstí ve Vimperku nevypadala situace až tak tragicky, proto se někteří skalní bikeři a bikerky začali rozčilovat a nevěřícně kroutit hlavou:  Jak to, že se závod nekoná?!  Nakonec dokonce asi dvacetičlenná parta závodníků na protest přeci jen na svoje triko odstartovala. Chtěli sobě i nám dokázat, že jsme akci odpískali úplně zbytečně. My jsme mezitím balili, ostatní bikeři se rozjeli domů. Kolem poledne ale přišla zoufalá telefonická prosba o pomoc. Naši hrdinové uvázli kdesi na Zadově v hlubokých závějích J. Nezbývalo nic jiného než aktivovat horskou službu, která borce po rychlém zásahu osvobodila a přivezla zpět do Vimperku.“

Na Šumavákovi není o překvapení nikdy nouze... (Roman na Béčku v ročníku 2012)

Bahenní lázně na Drásalovi a ve Valticích
„Dva závody, které se doslova utopily v bahně. Drásal začal za relativně hezkého počasí. V průběhu se přihnala průtrž mračen, která sice netrvala dlouho, ale zato dokonale rozbahnila tamní specifickou půdu do mazlavého jílu plného písku, který „posloužil“ jako dokonalá brusná pasta.  Do cíle dojíždělo 1500 závodníků s totálně zničenými koly: zalepená lanka, kola neřadila, na kov obroušené špalíky brzd neubrzdily ani ty nejmenší kopce. Vše, co se na kolech točilo, muselo být vyměněno. Od lanek, přes kazety, řetězy, ložiska kol ...  V ten jeden jediný smolný den KPŽ výrazně přispělo k růstu ekonomiky cyklistických obchodů a servisů.  Byl to nečekaný rozmar počasí, a my organizátoři jsme s tím během závodu už nemohli nic dělat.
To ve Valticích naopak lilo celou noc před startem. Na oblíbený závod se lidé sjížděli už v pátek večer a většinou zůstávali až do neděle, stejně jako je tomu dnes ve Znojmě. Chtěli si dosyta užít jihomoravskou pohodu, sklípky a výlety po okolí.  V pátek bylo krásně, ale noc změnila trasu k nepoznání.  Hlavně ve vinicích byla plná mazlavého a těžkého bahna. Někteří účastníci po našem upozornění raději na start vůbec nenastoupili, ale další, ač jim muselo být jasné, do čeho jedou, to nevzdali. V úsecích viničních tratí se jim bike během několika málo vteřin proměnil z lehounkého závodního stroje v nesnesitelně těžký pluh, který nebylo možné ani nést ani pořádně tlačit. Každý, kdo dojel, byl hrdina. A věřím, že na to dodnes vzpomíná. Taky jsem závod jel a bláto ze zašpiněného dresu už nikdy nepustilo, musel jsem ho vyhodit.  Zkušenost z Valtic pro nás byla impulsem vymyslet v krizových lokalitách náhradní trasy. Místa, kde to nebylo možné, jsme opustili a nahradili novými v dalších hezkých lokalitách.“


Valtické Cyklobraní utopené v bahně

Povodně v Liberci
„Záplavy, které zasáhly v roce 2010 Čechy a Moravu, ovlivnily i srpnový závod Ještěd Tour v Liberci. Vesnice a městečka pod Ještědem byly paradoxně mnohem víc postižené, než při ničivější povodni v roce 2003. Kdo v pátek třináctého! přijížděl na prezenci KPŽ ve Vesci, nevěřil svým očím. Zatímco po celé republice už bylo hezky, nad Libercem se držel obrovský dešťový mrak připomínající hřib po výbuchu atomové bomby v Hirošimě. Předpověď ale vypadala nadějně, takže jsme šli spát bez obav. Ráno ale všem definitivně spadly klapky z očí. Po půlnoci začalo lít, areál se proměnil v rýžoviště, kdo neměl holínky, chodil raději bos. Trať závodu místy připomínala řeku, a tak jsme začali podruhé v historii KPŽ uvažovat o zrušení akce. Pak se ale začaly sjíždět stovky věrných závodníků, závodnic i dětí a přemlouvali nás, aby se jelo. Přiobjednali jsme sanitky a do posledního pořadatelského osazenstva se vydali na trať. Stáli jsme na všech nebezpečných úsecích a varovali do ochraptění každého projíždějícího, aby byl opatrný. Nejvíc to schytali dopoledne děti, na které padaly celé džbery vody, v pláštěnkách je ale závody bavily a vesele se praly s tratí i deštěm.  Nakonec byli vítězi všichni. 800 účastníků bylo díky Kooperativě odměněno skvělým odpoledním koncertem Čechomoru přímo v areálu. To už svítilo slunce. Sned každý, kdo přijel, navíc přispěl do průhledné kasičky s nápisem Sbírka povodně. Její výtěžek jsme pak slavnostně předali starostovi obce Kryštofovo Údolí. Posloužila na stavbu nové lávky. A jedna zajímavost na závěr. Všichni jeli závod tak opatrně, že právě v Liberci 2010 jsme nezaznamenali vůbec žádná zranění!“

Ještěd Tour 2010, a rozmary počasí od rána do pozdního odpoledne...

... to o ročník dřív bylo pod sjezdovkou na Ještědu slunečno a závodníci maratonské trasy A nešetřili úsměvy.

Roman na závěr popřál Kolu pro život úspěšnou dvacátou sezónu: „Jsem rád, že se název seriálu - Kolo pro život – naplnil a mnoha lidem změnil život k lepšímu. Díky pravidelnému ježdění na kole změnili životní styl, nalezli nové přátele, některým Kolo pomohlo překonat životní krizi, ztrátu partnera, jiným zase pravidelný pohyb pomáhal léčit se ze závislostí na drogách či alkoholu. Na KPŽ se dala dohromady spousta párů a vznikla i šťastná manželství. Znám děti, které se v Junior Trophy učily jezdit na kole a dotáhly to až do největších cyklistických světových soutěží, jiným pomohlo sportování s námi úspěšně překonat pubertu. Věřím, že to tak bude i nadále. :)“

 Vrchlabí - Špindl Tour 2011

Už nyní pro vás chystáme další rozhovor s Jiřím Píšou, jehož Pražská liga horských kol byla v prvních ročnících neoddělitelnou součástí seriálu Kolo pro život. Všechny rozhovory s osobnostmi KPŽnajdete ZDE

Text: Zora Čermáková
Foto: Miloš Lubas, Markéta Navrátilová, archiv Romana Čermáka

Generální partner

Hlavní partner

Generální mediální partner

Hlavní mediální partner

Partneři

Realizaci podporuje

Oficiální dodavatelé cen

Oficiální dodavatelé

Mediální partneři

Institucionální partneři

Kolo pro život - Podpora

Přečtěte si:

Nejčastěji kladené dotazy

Nenašli jste odpověď na svůj dotaz?

 

Všechna práva vyhrazena. © Kolo pro život 2018.