Co pijí profesionálové na kole?

Jak a co pít, k tomu může posloužit i příklad profesionálů na Tour de France, kteří musí podávat vrcholné výkony den po dni po celé tři týdny, a proto musí mít dokonale propracovanou strategii toho, co a kolik vypít.

Jak se s pitným režimem „prali“ jejich předchůdci v raných časech cyklistiky a slavné Tour a jak vypadá současný, moderní přístup?

Horká čokoláda i šampaňské

Zní to jako vzpomínky z hodně dřevních cyklistických časů, ale ještě v šedesátých letech bylo celkem běžnou praxí posilovat se při cyklistických závodech alkoholem. Cyklisté pili různé alkoholické nápoje – od piva a vína až po šampaňské. Plnilo to nejen ten základní požadavek, tedy hydrataci organismu, ale také to tak nějak vnášelo do závodění větší zábavu.

Jeden příklad ze všechny: Vítěz Tour de France z roku 1904 Henri Cornet zkonzumoval 11 litrů horké čokolády, 4 litry čaje, šampaňské a 1,5 kilogramu rýžového pudingu. To vše za jediný den. To může vypadat jako docela dost šílené z pohledu dnešního standardu etap trvajících kolem pěti hodin, ale vezměte v potaz, že na začátku minulého století strávili jezdci v sedle kola i 18 hodin denně.

Je pravdou, že třeba pivo nijak neublíží při procesu hydratace, ale také je fakt, že dnes existují mnohem účinnější způsoby hydratace organismu. A navíc současné týmy dodržují velice striktní zákaz pití alkoholu během závodů. „Ani kapka alkoholu během Tour nebo během posledních týdnů před závodem,“ prozradila Judith Haudumová, odbornice na výživu týmu BMC. „Snad jen s jedinou výjimkou – když vyhrajete etapu nebo jedete ve žlutém dresu, tak si můžete dát skleničku při večeři,“ dodala.

Elektrolyty a sacharidy

Když hovoříme o tom, co má obsahovat cyklistická láhev s pitím, pak voda je základ, ale jen čistá voda sama o sobě nestačí. Každý litr potu totiž obsahuje zhruba 900 mg sodíku, 1 mg hořčíku, 300 mg draslíku a 15 mg vápníku, takže je potřeba zvolit správnou strategii hydratace, která dokáže nahradit všechny tyto elektrolyty a poskytne dostatečné množství tekutin a dostatek kalorií, aby tělo bylo stále schopné vrcholného výkonu.

Konkrétní obsah bidonu ale závisí i na počasí, na typu etapy a fyziologii jezdce. K dispozici jsou v podstatě tři základní typy sportovních nápojů.

• Hypertonické nápoje: Obsahují nejvyšší koncentraci cukrů (10 % a více) a používají se hlavně při regeneraci, po výkonu. Vstřebávají se poměrně pomalu, takže jejich pití na kole není vhodné, protože by cyklisté museli zpomalit, ale také jim hrozí zažívací potíže. Nejčastěji je závodníci dostávají ve formě ovocných šťáv v autobusu po závodě na cestě do hotelu.
• Izotonické nápoje: Patří k nejčastěji užívaným nápojům mezi cyklisty. Mají totiž podobnou koncentraci cukru (6–8 %), jaká je v krvi, což znamená, že se vstřebávají poměrně rychle a přitom dodávají jezdcům dostatečné množství energie. Tento typ sportovních drinků se nejčastěji používá při rovinatých etapách, aby dodaly dostatek energie a cyklisté přitom ani nemuseli vynaložit maximální úsilí. Ale pozor, i tady platí, že přílišné množství může vyvolat žaludeční či střevní potíže.
• Hypotonické nápoje: Mají nejnižší koncentraci cukrů (1–4 %), což znamená, že se podstatně rychleji vstřebávají a nezatěžují tolik trávicí ústrojí. Navíc zajišťují nejrychlejší hydrataci ze všech tří možností. Tyto nápoje se používají ve velmi horkých dnech, aby cyklisté mohli vypít dostatek tekutin bez rizika zažívacích potíží.

10 litrů tekutin denně

Při několikahodinové etapě v horkém počasí může cyklista ztratit až deset litrů tekutin, takže z toho logicky vyplývá, že by měl každý den stejné množství také doplnit. Zvlášť to platí při tak intenzivní jízdě na kole, jako například na Tour, kdy musí každý závodník vypít zhruba dva bidony neboli 500 až 1000 ml tekutiny za hodinu.

Týmy mají obvykle vypracovaný přesný pitný režim pro každého jednotlivého jezdce, takže přesně vědí, kolik tekutin a elektrolytů vypocením ztratí a kolik mají nahradit. V úvahu musí také vzít počasí, množství, délku a strmost stoupání, protože i nadmořská výška zvyšuje pocení a ztrátu tekutin.

Není to nijak snadný úkol, vše perfektně připravit. Navzdory všem těmto sportovním nápojům na míru, hydratačním strategiím i množství domestiků, kteří pomáhají lídrům svých týmů, dělají cyklisté stále chyby. V zápalu boje mohou leckdy zapomenout na pití a následky bývají hodně bolestivé.

Takže až příště vyrazíte na kole, nezapomeňte správně a dostatečně pít.

Zdroj ilustračních foto: www.shutterstock.com

Zdroj: www.welovecycling.com