Medaile z brutality ve Švýcarsku? Proč ne, neděsí se Cink

Autor: Radek Malina, We Love Cycling

Zdroj: welovecycling.cz

Životním vítězstvím už sezonu vyšperkoval. Ve čtyřiatřiceti letech Ondřej Cink oslavil první triumf kariéry v závodě světového poháru horských kol cross country. Do nadcházejícího mistrovství světa tak vstupu pohodě naladěný. Pojede netradičně dvě disciplíny. Představí se totiž i v maratonu. A před závody ve Verbier, respektive Crans Montaně má jasný plán. „Chci jet o medaili,“ říká směrem k maratonské bitvě, na kterou se nijak speciálně nechystal.

V rozhovoru pro We Love Cycling vypravuje o zdravotních problémech z průběhu léta, řešení kontraktu, maratonské výzvě i ambicích pro olympijské cross country nejen na mistrovství světa ve Švýcarsku.

V jakém rozpoložení vyhlíží Ondřej Cink mistrovství světa horských kol ve Švýcarsku?

Byl jsem nemocný v době termínu mistrovství republiky, takže návrat do závodů byl trošku složitější. První závody v Harrachově jsem neodjel s dobrými pocity. Větší problém než nemoc představoval vlastně měsíc bez závodního zatížení. Potřeboval jsem intenzitu. Při short tracku jsem byl na limitu. Věděl jsem, že kdybych jel ve stejném stavu závod světového poháru, nedopadl bych dobře. Při generálce v Les Gets na světovém poháru jsem měl drobné potíže se zády, ale jsem před šampionátem v pohodě.

Do mistrovství světa vstoupíte po sezoně, kdy jste poprvé v kariéře vyhrál závod světového poháru. V průběžném pořadí, tři závody před koncem seriálu, jste jedenáctý s minimálním odstupem na elitní pětici. Předčila dosud sezona očekávání?

Absolutně. Po špatných sezonách, kterých bylo vážně dost, jsem nic podobného nečekal. Tři nebo čtyři roky za sebou jsem měl zdravotní problémy, srážely mě alergie. Nikdo nevěřil, že by se mi ještě dařilo. Já doufal, že budu schopný dojíždět do desátého místa, což by pro mě bylo super. Ale triumf z Leogangu je prostě top. Ať už dopadnou zbývající závody jakkoliv, jde o super sezonu.

Zdroj: welovecycling.cz

Před startem letošního roku jste podepsal kontrakt v Cube Factory. Budete na startu mistrovství světa s vyřešenou budoucností?

Určitě nebude ve Švýcarsku jasno. Vítězství v závodě světového poháru mi pomohlo, je o mě zájem. Mně se v týmu Cube daří a líbí, takže doufám, že se všechno podaří domluvit. Nechávám vše na manažerovi. Já jsem mu svoje řekl, uvidíme jak to dopadne. Čeká mě náročný blok důležitých závodů. Každopádně než se poletí v říjnu na závody do USA a Kanady, chtěl bych mít budoucnost vyřešenou.

Platí, že vás fanoušci na mistrovství světa ve Švýcarsku uvidí i na startu maratonu 6. září?

Ano. Od začátku sezony jsem věděl, že chci ve Verbier jet. Když jsem viděl profil maratonu, tak jsem si řekl, že by mi mohl sedět. Je to sto dvacet pět kilometrů s převýšením pět tisíc metrů. Jde o extrémní závod. Fakt brutální. Tak to mám rád. Myslím, že půjde o závod někde kolem šesti hodin s dlouhými a mimořádně těžkými kopci, které by mi mohly sedět.

Bylo potřeba nějak uzpůsobit přípravu nebo jste se pořád stoprocentně věnoval tréninku na cross country?

Jen jsem navýšil počet hodin za poslední měsíc a jel pár delších tréninků na pět či šest hodin. Jinak jsem všechno směřoval ke cross country. Podle výsledků testů v laboratoři mám dispozice k tomu, abych na dlouhých závodech jel dobře. Mělo by mi to vyhovovat. Startoval jsem v roce 2019 na MS v maratonu rovněž ve Švýcarsku a dojel dvanáctý. Byl to hodně podobný závod jako se pojede ve Verbier. A já jsem jel pod poslední kopec o medaili, jenže tam mi seklo, protože jsem podcenil jídlo v celém závodě. Jel jsem čistě jenom na gelech. Z toho jsem se poučil. V roce 2020 jsem vyhrál mistrovství republiky na Dolní Moravě, kde se jelo pět a půl hodiny. Vyzkoušel jsem si, že při správném nutričním pojetí lze zvládnout maraton vlastně bez speciálního tréninku.

Má Ondřej Cink v plánu obrat o medaili maratonské specialisty?

Nemám samozřejmě přímé srovnání. Jel jsem velký maraton naposledy v roce 2019, kdy jsem absolvoval i Cape Epic. Nevím, jak to bude intenzivní. Pro mě půjde o nový svět. Jsem sám zvědavý jaké bude tempo v závodě na šest hodin. Moc se těším a věřím, že stát se může cokoliv. V minulosti jsme viděli, že kluci z cross country dokážou na MS vyhrát v maratonu, jako Henrique Avancini nebo Simon Andreassen minulý rok. Nejedu se jenom zúčastnit. Když to půjde, chci jet o medaili.

Zdroj: welovecycling.cz

Budou pro vás maratony do budoucnosti novou výzvou?

Dokud to půjde, chci se držet cross country. Pořád mě láká pátá olympiáda v řadě. A když vidím, že doma jsem nejlepší… Nechci nikoho podceňovat. Honza Sáska se zlepšil, je mladý a může ještě vyletět. Nebo někdo další. Ale kdyby vyšlo Los Angeles, jednalo by se o obrovský úspěch.

S jakými ambicemi vstoupíte do závodu cross country v Crans Montaně na mistrovství světa 14. září?

Elitní desítka by byla senzační. Ale konkurence je veliká, laťka závodění je vysoko. Je to těžký závod do kopce, ale i technicky dolů. Pro mě bude zásadní počasí. Mokro by charakter bitvy hodně změnilo. Když bude sucho, bude mi okruh vyhovovat. Jeli jsme v Crans Montaně minulý rok na mokru, to bylo hodně extrémní. Tehdy tři dny v kuse pršelo, hodně se běhalo. Ani taková podoba bitvy o duhový trikot by mi nevadila. Hlavně, aby nebylo nic mezi. Ať je buď sucho, nebo extrémní mokré podmínky.

We Love Cycling článek