Nejsilnější posedlost cyklistů?
- Nela Chaloupková
- 22. 9.
- Minut čtení: 4
Autor: We Love Cycling
Posedlost opálením, váhou, jídlem, daty… Zamysleli jste se někdy, kolik nenápadných drobností provází vaši cyklistickou rutinu a přitom jde o úkony, bez nichž si nedovedete svoje cyklistické fungování představit?
Věřte, že od profesionálů až po amatéry je cyklistický svět plný drobných mánií, co prostě neodmyslitelně patří k jízdě na kole. Které jsou nejtypičtější?
Sluneční opálení
Cyklistický odznak cti? Dokonale opálená pokožka od okraje kraťasů, respektive dresu. U mnohých cyklistů jde o posedlost, kvůli níž si vybírají tréninkové trasy vyloženě na sluníčko a vyhýbají se lesním cestám nebo alespoň jejich zařazení do tréninku minimalizují. A klidně jsou ochotní vyrazit v sedle v poledne či krátce po poledni i v těch nejteplejších dnech.
Velmi pečlivě nastavují okraje kraťasů a rukávků tak, aby byly zarovnány s dosavadním opálením a další trénink ještě zvýraznil dosud pochytané slunce. Čím silnější opálení, tím vyšší úroveň cyklisty, protože k dokonalosti je potřeba prožít na slunci v sedle kola mnoho hodin.
Samozřejmě taková posedlost nese zkoumavé pohledy ostatních v okamžiku, kdy vyrazíte na dovolenou. Ale zase je jasně definované, že vaše hobby je cyklistika.
Posedlost gramy
Velice citlivé téma. Prakticky všichni cyklisté i na amatérské úrovni řeší, jak těžké jsou komponenty, které používají respektive kolik váží celé kolo. Posedlost těch nejvíce poblázněných jde tak daleko, že sundávají z ventilků plastové krytky.
Úspora je přibližně dva gramy, takže na výkon rozhodně nemá vliv. Mnozí odstraňují z rámů nálepky od výrobců kol, přestože jsou mnohdy umístěné tak, že nijak nehyzdí vzhled kola. Ani v těchto případech nejde o dramatickou úsporu váhy.
Pak tu máme lehčí bidony, lehčí omotávku, lehčí rukavice, lehčí helmu, lehčí brýle, lehčí náhradní duše. A pak, úplně na konec… Možná by neuškodilo stoupnout si na váhu a zjistit, že klíčem z hlediska hledání váhové úspory je redukce tělesné hmotnosti, každého z posedlých…
Honba za pěknými čísly
Jeden z nejzvláštnějších výjevů v cyklistice je možné zahlédnout třeba při závodě Istra300. Velice populární akce v závěru sezony zahrnuje tři různé distance, přičemž nejdelší atakuje 300 kilometrů. Jenže jak se trasy mění, někdy se stane, že v cíli legendární třístovky chybí účastníkům třeba tisíc metrů k bájnému číslu. A tak po nábřeží i přes totální vyčerpání sem a tam pojíždí cyklisté vycucaní nástrahami Istrie a sluncem zalévajícím Jadran, jen aby zaokrouhlili denní nájezd na 300!
Tohle je pochopitelně extrém, ale není neobvyklý. Pokud cyklista přijede k domu a na computeru má 99 kilometrů, rozhodně nebude mnoho takových, co si neprotáhnou cestu o chybějící kilometrů. Ne snad, že by to výkonnost daného jedince katapultovalo do závratných výšin, ale rozhodně jde o odznak cti.
Posedlost se týká i rychlostního průměru nebo výškových metrů. Vždy se ve statistikách lépe vyjímá, když průměr začíná trojkou než dvojkou a hodnotu výškových metrů je před desetinou čárkou čtyřmístná.
Posedlost daty
Vrátili jste se domů z tréninku po třech hodinách a rodina očekává, že se jí budete věnovat? Většina z nás si vyžádá ještě pár minut na studium čísel z jízdy… Průměrná rychlost, výškové metry, kadence, tepová frekvence, watty, časy v zónách srdečního tepu, časy v segmentech… Moderní technologie zaznamenávají mnoho dat i u amatérských cyklistů, takže posedlost čísly se prolíná od profesionálů až po posledního hobby jezdce.
Mnoho z nás přitom ani čísla neanalyzuje kvůli tréninkovým účelům a zlepšení výkonnosti. Jde jen o pouhou zvědavost, zda jste se v segmentu zlepšili, pokořili kamaráda nebo jste po týdnech tréninku na stejné úrovni, než když jste začali s přípravou, o níž jste si mysleli, že má jasně danou strukturu a vystřelí vás do cyklistických výšin.
Rivalita ve skupině
Všichni v cyklistickém prostředí mluví o výjimečné komunitě, respektive komunitách. Ale když se octnete na skupinové vyjížďce, snadno můžete získat pocit, že jste v nejvíce nepřátelském prostředí.
Cyklista z vnější zcela neznalý prostředí těžko chápe nasazení, s nímž všichni na společném švihu dupou do pedálů a nikdo nechce zvolnit, aby neukázal slabost. Chvástání je součástí těchto jízd. Stejně jako snaha ukázat, že jsme lepší než kolega.
Holení nohou
Oholené dolní končetiny jsou dalším signifikantním znakem většiny cyklistů. Zejména těch silničních. Tady nejde ani tak o posedlost jako praktičnost. V případě, že se přimotáte do pádu, je samozřejmě lepší mít nohy bez chlupů.
Těstovinová spása
Výživa v cyklistice je obrovské téma bez ohledu na úroveň, které dosahujete. Ať už profesionálové nebo amatérští borci řeší příjem energie. Protože tělo potřebuje k ježdění palivo. S blížícím se závodním dnem nebo třeba švihem v podobě stovky kilometrů je potřeba natankovat plnou nádrž.
A protože mnozí řeší stravu jen v kritických dnech, upínají pozornost k těstovinám. Jde o zaručený způsob, jak načerpat zásoby glykogenu. Ti, u nichž je posedlost až extrémní, si klidně dopřejí talíř těstovin i v samotný den D k snídani, byť by je to v čase krátce po rozbřesku.
Posezení v lykře
Vyrazit na snídani, oběd či odpolední zákusek s přáteli je fajn. Ovšem dopřát si tohle potěšení v cyklistickém oblečení? Pro mnohé z nás jde přitom o posedlost. Den začínají u snídaně už navlečení do „cyklistické uniformy“. Co na tom, že o nějakém velkém komfortu nemůže být řeč.
Nemluvě o tom, že zadní kapsy nedopřávají nejkomfortnější posezení, když jsou narvané gely, tyčinkami, vyplněné vestičkou či pouzdrem s nezbytnými proprietami pro případ defektu. A přece si mnozí rádi dobrovolně protáhnou čas v kombinéze, kraťasech či dresu, aby ukázali, jak jsou vysekaní, opálení, oholení. Prostě každou svoji posedlost v dokonalém spojení.
Komentáře