Platy bikerů? Žalostné proti šlechtě na silnici

Autor: Radek Malina, We Love Cycling

Zdroj: welovecycling.cz

Elita světa horských kol se sjela do Švýcarska na mistrovství světa. Tušili byste pod Alpami dostaveníčko milionářů? Pak byste byli zklamaní. Nejlepší bikeři planety si musí ve srovnání s elitními borci ze světa silniční cyklistiky připadat jako chudí příbuzní. Platy cyklistů udivujících výkony na horských kolech jsou totiž ve srovnání s kolegy z disciplíny označované „královna cyklistiky“ doslova žalostné.

Že je nejlépe placeným cyklistou současnosti Tadej Pogačar z formace UAE Emirates XRG je všeobecně známá věc. Podle dostupných informací pobírá necelých devět milionů eur ročně. Bez bonusů od osobních sponzorů. Za svůj výdělek by si prakticky mohl koupit celé startovní pole mistrovství světa horských kol.

Nejvíce vydělává desetinásobný mistr světa

Jaké jsou platy závodníků olympijského cross country? Nejlépe vydělávajícím bikerem je podle všech indicií legenda jménem Nino Schurter. Borec patřící do sestavy Scott Sram letos v devětatřiceti letech končí kariéru. Majitel kompletní sbírky medailí z olympijských her a desetinásobný mistr světa v cross country pobírá údajně včetně osobních kontraktů přes pět set tisíc eur ročně. Tedy přibližně dvanáct a půl milionu korun.

A jak si stojí zbytek startovního pole? Rozdíly jsou dramatické! „Cyklista z elitní desítky světového poháru přijde tým na 200 až 600 tisíc eur ročně,“ prohlásil pro brujulabike.com Carlos Coloma, další fenomén minulé dekády a manažer týmu BH Coloma.

Zdroj: welovecycling.cz

Přijdou vám takové platy pro elitu cross country směšné? Je fakt, že pokud vezmete deset nejlepších cyklistů světa silniční cyklistiky, nejhůře placený závodník bude pobírat 2,7 milionu eur ročně! Paradoxně jde o Toma Pidcocka, který si podle chuti ze silnice odskakuje do terénu a jde mu to náramně. Vždyť získal v cross country zlato na posledních dvou olympijských hrách.

Kupříkladu hvězda Alpecin Deceuninck Mathieu van der Poel, který bude na nadcházejícím mistrovství světa ve Švýcarsku usilovat o další duhový trikot do výjimečné sbírky, pobírá ročně od týmu plat 4 miliony eur. K tomu je třeba připočíst osobní kontrakty kupříkladu s firmou Canyon…

Jenže horská cyklistika je ve srovnání se silniční placena takřka výhradně jen výrobci kol. Právě na jejich bedrech leží rozpočty jednotlivých formací. Jen výjimečně najdete v týmech bikerů silného partnera v podobě nadnárodní společnosti. Jména jako UAE Emirates, Red Bull, Visma, Lidl, Ineos či Tudor představují na silnici synonymum nejúspěšnějších týmů a také obřích partnerů. Ve světě biků nikdo takový nefiguruje pokud pomineme Decathlon.

Minimální platy ve světě horských kol neexistují

A tak zatímco v silniční cyklistice se v případě týmů silného středu pohybují budgety kolem čtyřiceti milionů eur ročně (Ineos Grenadiers, Lidl-Trek), nejvyšší rozpočet týmů ve světě MTB je odhadován na čtyři miliony eur. Desetinásobný rozdíl podtrhuje desetinásobný rozdíl i v platech.

„Propast ve srovnání se silniční cyklistikou je ve světě horských kol obrovská. Platy jsou diametrálně odlišné. Navíc je velice těžké definovat, co přesně si představit pod formulací, že cyklista přijde tým na 200 až 600 tisíc eur. Myslím, že k horní hranici se kromě Schurtera nepřibližuje vůbec nikdo,“ říká František Raboň, bývalý elitní český cyklista v silničním pelotonu, který na sklonku kariéry vyměnil za svět horských kol.

Zdroj: welovecycling.cz

Platy největších hvězd se pohybují v rozmezí 100 až 250 tisíc eur. Systém funguje tak, že s přibývajícím věkem klesá bikerům fixní plat a zvyšují se bonusy za skvělé výsledky. Triumf ve světovém poháru může znamenat nižší desítky tisíc eur. Naproti tomu kontrakt je u zkušených mazáků většinou roční, jen výjimečně přesáhne dvě sezony. Týmy platí závodníkům letenky, hotely, dodávají kompletní materiál. Mnohdy jednotlivé formace uvádí, že je závodník vyjde na 250 tisíc, jenže do částky započítá nejen výdaje na výplatu, ale právě i náklady spojené se sezonou. Ve světě silniční cyklistiky Mezinárodní cyklistická federace nařizuje nejnižší platy pro závodníky z týmů World Tour. A zatímco v případě cyklisty v zaměstnaneckém poměru jde o částku 44 tisíc eur, pro cyklisty fungující jako osoby samostatně výdělečně činné jde o částku 72 tisíc eur. Svět horských kol nic podobného nenařizuje.

Platy nováčků? Jen kapesné

Není žádným tajemstvím, že platy některých bikerů patřících do top desítky jsou ve skutečnosti jen v řádech nižších desítek tisíc eur. A v kategorii do třiadvaceti let dokonce mnozí podepisují kontrakty jen za kapesné či bonusy v případě úspěchů, výměnou za materiál a zajištění závodního programu. Přitom patří na čelo žebříčku.

„Když jsem jezdil za Specialized Racing, celý tým měl na rok rozpočet dva miliony eur. Do sestavy přitom patřili nejen závoďáci pro cross country, ale i gravity disciplíny a maraton,“ upozorňuje František Raboň, který je momentálně manažer společnosti Kalas a současně

pomáhá některým českým cyklistům při vyjednávání o smlouvách.

Zdroj: welovecycling.cz

Zásadní rozdíl je i v závodním vytížení. Zatímco na silnici mají závodníci přibližně padesát až šedesát závodních dnů za rok, bikeři absolvují deset dílů světového poháru a podle formy pak mistrovství Evropy či mistrovství světa. Pokud zahrneme starty v short tracku, jde v průměru o 24 startů za sezonu.

A přece ani extrémní platové rozdíly nemusí garantovat borcům ze silnice úspěch. Mathieu van der Poel by mohl vyprávět s ohledem na všechny nezdary v sedle horského kola. Ale dost možná už v druhou zářijovou neděli přepíše historii, k trikotu mistra světa ze silnice, gravelu a cyklokrosu přidá ještě duhový dres z cross country a potvrdí, že peníze vládnou světu. Nebo ne?

We Love Cycling článek