Aneta Hovorková - Seriálem KOLO PRO ŽIVOT vše začalo

Aneta pod drobnohledem 

Tým – D2mont Merida cycling team  
Oblíbený bike revír (tip pro ostatní) – kdekoliv kde jsou trialy nebo dlouhé kopce, oblíbila jsem si Rychlebské stezky a nekonečná stoupání v okolí Allemond ve Francii
Životní krédo – The more you sweat, the luckier you get
Bike – silnička nebo …- bike, ale ráda se svezu i na silnici
Oblíbený pokrm před závodem a po závodě – před závodem rýžová kaše a po závodě pizza s rukolou a proscuttem
 

Aneto, jak jste se dostala k cyklistice? Provozujte i další sporty? 

S cyklistikou jsem začala přibližně ve 14 letech, právě na závodech seriálu Kolo pro život. Taťka s bráchou začali tento seriál objíždět a mě už po pár víkendech strávených v zázemích závodů nebavilo se jen dívat a fandit, tak jsem se také postavila na startovní čáru. Původně to byly nejkratší trasy D, poté jsem přešla na „céčka“ a nyní patřím k největším favoritkám na vítězství na hlavní trase B. 
Z ostatních sportů ráda běhám a chodím do posilovny, v zimě jezdím na běžkách. Nejspíš klasická odpověď většiny cyklistů :).

Jaké místo má kolo vašem životě? Proč právě tento sport, co vám bere a co dává?  

Tento sport mi k srdci přirostl hodně rychle a postupně jsem začala tréninkům věnovat stále více času. Nyní jsem součástí jednoho z nejlepších maratonských týmů v Česku (D2mont Merida cycling team), mám titul mistryně ČR a cyklistika je mou obrovskou vášní. Baví mě se hýbat, posouvat své limity a neustále na sobě pracovat.

Kdy jste se poprvé postavila na start seriálu Kolo pro život a proč se tohoto podniku aktivně účastníte? 

Poprvé to byla, tuším, Mladá Boleslav 2018. Samozřejmě nejkratší trasa D. Průběh závodu si nepamatuji, ale očividně mě to chytlo. Na závodech seriálu Kolo pro život mám nejradši rodinnou atmosféru, která zde panuje. Potkáváte spoustu lidí, kteří tím sportem žijí stejně jako já, a to je něco kouzelného.

Který závod ze seriálu byste označila za TOP podnik?

Nejraději mám Oderskou mlýnici. Moc se mi líbí atmosféra celého závodu. Sedí mi profil a většinou i podzimní deštivé počasí, které mám v závodech ráda. Letos se mi tam navíc podařilo poprvé vyhrát absolutně mezi ženami. Obecně mám raději delší závody s náročnějším profilem a těžšími sjezdy.

Jak vypadá vaše cyklistická příprava? Kolik najedete za rok kilometrů?

Během zimy hodně zařazuji posilovnu, běh a jízdu na trenažeru. V sezóně je to pak pouze kolo. Za rok najedu kolem 10–12 tisíc kilometrů, většinu na horském kole. 

Řešíte stravu?

Co se týče stravy, žádnými striktními dietami se neřídím. Tělo si samo řekne, co potřebuje, takže se ho snažím poslouchat. Vím, po čem se cítím dobře a jídla, po kterých je mi těžko, nezařazuji. Den před závodem jím většinou rýži nebo těstoviny s masem a když se zrovna neblíží závody, zařazuji i hodně ovoce a zeleniny. 

Takový vtipný příběh, spíš pro pobavení než k chlubení: K večeři před vyhraným titulem na MČR jsem měla českou klasiku – hovězí vývar a svíčkovou :D. Hodně restaurací už večer nevařilo nebo byly zavřené, proto jsme skončili v jedné hospodě. Na jídelníčku byla dvě jídla: právě svíčková nebo smažený řízek. Takže jsem radši zvolila klasiku.

A co regenerace a další důležité součásti přípravy?

Regeneraci zvládám v rámci možností. Stejně jako většina účastníků KPŽ jsem během týdne pracující člověk. Po práci na trénink a ve volných chvílích odpočívat. Hlavně se snažím dbát na kvalitní spánek, protahování a občas zařadím i jógu.

Nedá mi se nezeptat, co silnička či gravel, sedláte i tyto stroje?

Na silničce trénuji hlavně v zimě na trenažeru a na jaře. Pak už sedím víceméně jen na bajku a vyhovuje mi to tak. V sezóně si ale ráda odskočím i na pár silničních závodů. Letos jsem se účastnila L’Etape v ČR, na Slovensku, ale i té královské etapy ve Francii. Miluju náročné výzvy, takže francouzská L’etape pro mě letos byla jasným favoritem. Nominovala jsem se tam i na příští ročník, tak se už teď nemůžu dočkat. Gravelu se nebráním, ale ještě jsem neměla tu čest ho vyzkoušet.