Jak se (z)rodila horská kola…

Pokud byste už tehdy čekali bitvu vytuněných horských speciálů, nestačili byste se divit. Z kopce dolů se vrhali cyklističtí dobrodruzi na kolech, pro které má čeština naprosto výstižné označení: stará plečka. Kola, nebo spíš vraky či šrot, pamatující leckdy ještě i světovou válku měla jediný převod a protišlapací brzdu v zadním náboji. Při jízdě z kopce se v něm doslova pálila a vypařovala vazelína. I proto po jedné dvou jízdách se musela znovu doplňovat, což vystihuje anglický výraz repack. Odtud je odvozen název závodu.

Při premiéře závodu Repack dorazil do cíle z desítky závodníků jediný, ale spustila se tím lavina, která během následujících let zaplavila celý svět. Řeč je o fenoménu horských kol, která se pro cyklistiku stala doslova živou vodou.

A všechno začalo právě na tomhle kopci. I proto, že postupně účastníci těchto závodů začali svá kola vylepšovat a později stavět nová. Na kolech se objevily přehazovačky a bubnové brzdy, které nahradily ty v náboji zadního kola. Těm se totiž leckdy stávalo, že vypověděly službu, což byl při strmosti rozbité cesty pro jezdce problém. Vylepšovalo se i vybavení cyklistů. Po prvních pionýrech v džínách a košilích se začali objevovat jezdci s helmami, chrániči kolen a loktů.

A mezi nimi Charles Kelly, Gary Fisher a Tom Ritschey. Tak dlouho se věnovali vylepšování svých kol, až v roce 1979 založili společnost Mountain Bikes, která začala vyrábět horská kola. A jen tak mimochodem, Gary Fisher, o němž se nejčastěji hovoří jako o duchovním otci horských kol, také startoval na Repacku a trať dlouhou přibližně tři a půl kilometru sjel ze všech nejrychleji.

Název mountain bike, tedy horské kolo, se poprvé objevil až někdy v roce 1979, ale během krátké doby tahle lavina, odstartovaná několika cyklistickými blázny, doslova zaplavila celý svět včetně České republiky. I u nás se začala horská kola vyrábět, po prvních nesmělých pokusech naplno až na začátku devadesátých let minulého století.

Vzpomenete si ještě, jak první horská kola vypadala? Růžovo-bílá barva byla nepřehlédnutelná, kola byla těžká, přesto se stala mezi lidmi hitem. Odpružené vidlice ani zadní odpružení v té době neexistovaly. Základem „horáku“ byl většinou ocelový rám, sem tam se používal na rámy jako materiál hliník, až mnohem později se začalo experimentovat s karbonem či titanem. Měnily se komponenty. Současná podoba horských kol, to je už zcela jiná píseň…

Zdroj ilustračních foto: Shutterstock.com