16. 3. 2018

Poslouchejte tělo, nabádá expert před začátkem jara

Jaká by měla být podoba úvodních tréninkových dnů rekreačních milovníků cyklistiky po zimním období „půstu“? Jak se ideálně obléknout? A jak zní nejlepší recept na prochladnutí? Zasvěcené rady dává Jiří Ježek, bývalý profesionál, jenž se nyní věnuje tréninku začínajících cyklistů.

Poslouchejte tělo, nabádá expert před začátkem jara
PARTNEREM ČLÁNKU JE

„Každý rekreační cyklista by měl začínat jízdami v aerobním pásmu, laicky řečeno v intenzitě, při níž je schopný komunikovat s vedle jedoucím kamarádem,“ vysvětluje muž, jenž posbíral jedenáct medailí z paralympijských her. Byť zřejmě jen mizivé procento hobby cyklistů v zimě zcela rezignovalo na pohyb a nevyrazilo do bazénu, na spinning, túry či do stopy na běžky, na kolo usednou mnozí v průběhu března či dubna poprvé.

 „Z hlediska objemu je dobrá každá minuta, každý kilometr. Nikoliv však za každou cenu. Pokud je člověk unavený po práci, nemá smysl tělo nadmíru zatěžovat dalším fyzickým stresem v podobě tréninkových jízd. V pracovním týdnu je ideálních šedesát až devadesát minut, o víkendu pak klidně tři až čtyři hodiny, přičemž vhodné je vyčlenit pondělí a čtvrtek na odpočinek. Vždy je však nejdůležitějším ukazatelem vlastní tělo.“

Oblečení je základ

Dny se rychle prodlužují, ovšem teploty jsou stále zrádné, a tak je třeba před každým výšlapem myslet na správné oblečení. „V minulosti platilo, že ideál je více vrstev a v případě potřeby je odkládat. Dnes jsou technologie sportovního oblečení tak pokročilé, že pro nynější dny většinou postačují tři vrstvy,“ přemítá Ježek, že k základnímu funkčnímu triku doplněnému o další funkční vrstvu většinou s delším rukávem či dokonce v podobě roláku postačí kvalitní cyklistická bunda. Samozřejmostí jsou cyklistické funkční kalhoty a rukavice, pod helmu pak šátek či kukla.

Ideální součástí oblečení pro březnové jízdy je kvalitní vesta, která neprofoukne a ochrání tělo před větrem i chladem. Ruce mohou být volnější a pomáhat regulaci teploty. S ohledem na skutečnost, že nynější období není v případě rekreačních cyklistů o intenzitách, je lepší být oblečený o trošku více a hlavně neprochladnout. Mnohdy se totiž zpoza okna zdá venkovní počasí jako krásně jarní, ovšem realita je ve skutečnosti odlišná. Stejně tak se může stát v případě delší tréninkové jízdy, že v okamžiku startu je teplota až o deset stupňů vyšší než při návratu, kdy slunce už zapadá a rtuť na teploměru v kombinaci s větrnými podmínkami letí rychle dolů. „Každému vyhovuje něco jiného. Záleží, jestli se člověk spíše raději trošku potí, nebo se přiklání k variantě, že půlku tréninku cítí chlad,“ nechává Ježek na každém jednotlivci rozhodnutí o počtu vrstev oblečení.

Rekreační cyklista by měl začínat jízdami v aerobním pásmu a měl by naslouchat svému tělu. To si samo řekne, jakou zátěž je schopné zvládnout.

Bez energie to nejde

Byť jsou úvodní jízdy většinou časově nenáročné, neměl by nikdo zapomínat na zdroje energie. Po zimě při prvních trénincích tělo nepracuje tak ekonomicky jako v okamžiku, kdy se projevuje příprava a v sedle není potřeba tolik pití i energie. Proto je důležité vozit nějakou tyčinku či energetický gel stejně jako láhev s pitím. To by mělo být ideálně v termoláhvi či zadní kapse dresu, protože v držáku na rámu se snadno může nápoj stát nepoživatelným.

Byť se na krátké jízdy může zdát občerstvení zbytečným luxusem, opak je pravdou. Pokud se totiž člověk dostane do energetické krize z výkonu, dostaví se zima, obranyschopnost organismu není stoprocentní. V případě posilnění v průběhu jízdy si tělo takříkajíc čerstvou energií zatopí. A jestli je něco nežádoucí, tak nachlazení či nemoc oddalující cestu ke sportovní pohodě, do níž se člověk chce přípravou v nynějších dnech dostat.

Pokud už se přeci jen stane, že vlivem náhlé změny počasí nebo prosté chyby při volbě oblečení cyklista prochladne, nejideálnější je návrat domů nejkratší možnou cestou bez zbytečných zastávek. „Když se jedná o ruce, lze se v pedálech postavit a pažemi kroužit, aby se rozproudila krev v horní polovině těla. Ale stejně jde jen o dočasnou pomoc. Stejně tak nejsem ani příznivcem zastávek na čaj, protože člověk jen prodlužuje martyrium, které jej čeká. Navíc většinou pak vystydne celý svalový aparát a posun je spíše k horšímu. Takže při prochladnutí či dokonce promočení v případě velkých srážek je nejlepší rychlý návrat,“ přemítá Jiří Ježek.

S ohledem na rozmary počasí je třeba myslet na stravování nejen v sedle, ale v průběhu celého dne. Samozřejmostí by měl být tedy dostatečný příjem vitamínů v klasické podobě, není třeba se zdráhat ani nejrůznějších doplňků. Ve stravě by pak měly být dostatečně zastoupené bílkoviny. „Já věřím, že i rekreační sportovci se chovají zodpovědně ke svému tělu. Pokud je člověk unavený, nemá smysl se přepínat. A stravovací režim je velmi důležitou součástí celého procesu,“ upozorňuje Ježek, pro něhož byla letošní zima specifická.

Na podzim po dlouhých letech ukončil profesionální kariéru. „Jsem ve stejné situaci jako rekreační sportovci,“ směje se, že už nenajíždí tři tisíce kilometrů měsíčně hned od Nového roku. „Kolo je ale můj život, tudíž jsem v sedle, jak to jen jde. Hodně jsem si oblíbil gravel bike, na němž jsem poznával polní cesty kolem Prahy. A byl jsem nadšený,“ popisoval borec, jenž se pravidelně účastní vybraných podniků Kola pro život.

 

Generální partner

Hlavní partner

Generální mediální partner

Hlavní mediální partner

Partneři

Realizaci podporuje

Partner záchranného systému

Oficiální dodavatelé cen

Oficiální dodavatelé

Mediální partneři

Institucionální partneři

Kolo pro život - Podpora

Přečtěte si:

Nejčastěji kladené dotazy

Nenašli jste odpověď na svůj dotaz?

 

Všechna práva vyhrazena. © Kolo pro život 2018.